17Vojtěch Preissig

1873 – 1944

Art Fundamental - Proportion

vzadu štítek Waldesova obrazárna 2156b, vzadu razítko NGP a VK 239/98 jedná se již o poslední nabízené dílo ze slavného cyklu Art Fundamental v držení Waldesovy rodiny provenience: - Jindřich Waldes (nákupem přímo od V. Preissiga pro Waldesovu obrazárnu) - zabaveno nacisty r. 1938 (přešlo do Zemské a potom do Národní galerie v Praze) - restituce Národní galerie v Praze (tzv.Waldesova restituce r. 1996, v NG Praha obraz veden pod VK 239/98) - dlouhodobá zápůjčka Národní galerie v Praze (Palác Kinských – sbírka kresby) publikováno: - Encyklopedie českého výtvarného umění, autor: kol. ČSAV, vydala Academia Praha 1975, str. 391 - Průvodce výstavy životního díla Vojtěcha Preissiga, Národní galerie v Praze, Správa Pražského hradu, UMPRUM Praha, Památník národního písemnictví, reprodukováno na straně 45 vystavováno: - Vojtěch Preissig, Památník národního písemnictví ve spolupráci se Svazem československých výtvarných umělců, Národní galerií a Státní tiskárnou v Praze od 22. 10. – 24. 11. 1968, Galerie Václava Špály, Nová síň - Vojtěch Preissig (1873–1944), Jízdárna Pražského hradu od 5. 11. 2004 – 30. 1. 2005 (Výstava životního díla Vojtěcha Preissiga) Preissigovo dílo představuje jeden z nejvýznamnějších experimentů. Je provázeno snahou o nalezení nové univerzality výtvarného projevu. Preissig tuto jednotu založil na polaritě duchovních a přírodních elementů. Jeho tvorba sahá od matematicky určované tvarové struktury grafického a obrazového znaku až k monochromům a informelním malbám. Preissig dospěl k organickému projevu založenému na tvarových a barevných vazbách, převádějící secesní biomorfismus ke geometrii. V postupném navazování souvztažnosti biomorfních a geometrických struktur Preissig dospěl k abstraktnímu projevu. Ani jeho abstrakce není však zahrnuta do pevného a uzavřeného systému. Jádrem jeho abstraktní tvorby je psychologický vztah člověka a formy, člověka a univerza. Tomu také Preissig věnoval návrh enviromentu Art Fundamental, který obsahoval základní elementy tvoření: inspiraci, imaginaci, individualitu, senzibilitu, entuziasmus, koncentraci, rovnováhu, proporci a rytmus, připravený k realizaci v Bostonu, po roce 1920. Enviroment nebyl realizován. Díla-návrhy pro tento cyklus patří k tomu nejvýznamnějšímu z Preissigovy tvorby. Doc. Tomáš Vlček z Národní galerie píše v Průvodci výstavou životního díla Vojtěcha Preissiga: „Art Fundamental“ „Třebaže Preissigův projekt enviromentu z roku 1922, nazvaný Art Fundamental zůstal jen záměrem, stal se přece jen přelomovým dílem jeho tvorby. Shrnoval jeho zkušenosti s americkým uměním a kulturou, tak jak se s nimi seznámil ve spolupráci s děkanem Teachers College Kolumbijské univerzity Arthurem Wesleym Dowem. Dow snil o univerzální kultuře využívající tvůrčích zkušeností dějin umění různých etnik a století s kreativním viděním skutečnosti, zejména přírody. Ve své kompozici hledal esenciální tvarové motivy společné realitě a jejímu zobrazení v umění. Preissig i Dow patřili do proudu umění zajímajícího se o přechody mezi uměleckou a mimouměleckou skutečností. V tom jejich úsilí v mnohém souznělo, nebylo-li přímo inspirováno mytologizujícími vizemi Clauda Bragdona, amerického theozofa filozujícího o ornamentu, demokracii, architektuře a čtvrté dimenzi. Preissig složil prostorový obraz tvůrčího myšlení z obrazů dvou kategorií, z abstraktních elementů tvorby (tj. Inspirace, imaginace, invence, individualita, senzibilita, nadšení, energie, soustředění, rovnováha, proporce, rytmus) a z celistvého zobrazení označeného jako harmonie vyplývající z elementů tvoření. Obrazy se navzájem spojují liniemi, barvami, tvary. Na jedné straně tento prostor směřuje k završení v podobě dekorativní malby dvacátých let, na druhé straně jednotlivé principy a procesy tvorby ukazují jádro Preissigova zájmu, jímž bylo nové chápání obrazu jako projekční plochy abstraktních a mentálních procesů“.