14 Alén Diviš 1900 – 1956 Odpočívající dívčí akt

pravost potvrdil PhDr. J. Zemina Divišovy obrazy působí zvláštně, samotářsky. Svět tohoto malíře, projevující se takřka pouze mezi černou a bílou, v teskné a nekonečné harmonii šedavých odstínů, svět exotický, protože tak vzdálený obyčejnému živobytí, svět viděný jakoby očima podivína, je ovanut atmosférou těžké a hořké melancholie. Je to ovzduší, ve kterém lze rozpoznat pach tlení a žalostné lidské bídy nejubožejšího rmutu živoření. Alén Diviš pobyl nějaký čas na pražské uměleckoprůmyslové škole v dobách, kdy se rodili noví básníci a šikoval se Devětsil a odešel brzy rovnou k pramenům moderního umění – do Paříže. Později před nacisty uprchl do Ameriky a tam podle náčrtů a vzpomínek vznikly obrazy, které Diviš přivezl z New Yorku do Prahy. Divišova malba je projevem osobitým a vskutku neopakovatelná. Bývá zvykem kritiků, že vyskytnuvší se nový zjev umělecký se pokoušejí hned někam zařadit, usilují ho označit, utřídit, najít otce a příbuzné. Neboť nic nepůsobí tolik rozpaků v rozpravách o umění jako tvůrce ničemu se nepodobající, zjev osamocený a čímkoliv výlučný. A to byl Alén Diviš – umělec vymykající se pravidlům.