Aktuální výstava

Petr Kvíčala / KVÍČALA FOR IKEA / 11. 1. - 12. 3. 2021

..aneb historka z doby covid-kurátorování

Začalo to ubrouskem. Ubrouskem s vlnovkami, který byl součástí prostírání při pozdní večeři u Petra Kvíčaly. „To není Kvíčala, ale IKEA“, odpoví se smíchem umělcova žena dřív, než se stačím zeptat. Vlnovka patří neodmyslitelně k umělcově tvorbě a image, jako cíleně budovaný postmoderní umělecký brand. Kromě malířského plátna se v posledních třech dekádách objevila v různých barvách, tloušťkách a délkách také v četných Kvíčalových realizacích v architektuře. Konečně na vizitce má Kvíčala vlnovku místo jména. Rešerše na internetu ukázala, že vlnovky na ubrousku jsou dílem britské designérky, jejíž některé další práce vykazují vizuální afinitu s Kvíčalovými obrazy. Obecně lze konstatovat, že designerské inspirace a výpůjčky z vizuálních experimentů geometrické abstrakce udělaly z této umělecké tendence de facto hlavní reservoár současné ornamentiky. Nakolik jsou zdroje přiznané, záleží často asi pouze na jejich obecné známosti. Inspiraci Pietem Mondrianem neutajíte, inspirace díly umělců z oblastí s méně rozvinutým provozem umění skryjete daleko spíš. Diskuze, nakolik se v případě ubrousku jedná o podobnost čistě náhodnou, nemá konce, protože dnes jsou sice informace díky internetu dostupné kdykoliv odkudkoliv, ale na druhou stranu kombinatorické možnosti použití vlnovky i jiných geometrických prvků jsou značně limitní, aby na stejné výsledky nešlo dojít zcela nezávisle. Shodneme se minimálně na tom, že globální řetězce zaměstnávají rozhodně víc a lepších právníků, než si může dovolit profesor umělecké školy z Brna. U vaječného koňaku nás ale napadlo řešení situace: stačí přece ten ubrousek signovat! Tímto triviálním trikem obrátit věc ve svůj prospěch, neboť apropriace působí jako kyselina na vážnost a váženost umělecké originality, protože ji s přesně dávkovanou ironií staví na hlavu. Nápad měl úspěch, protože se jedná o apropriaci na druhou, kdy si umělec přivlastní samotnou strategii apropriace s jejím dlouhým rodokmenem plným kontroverzí táhnoucích se až někam k Warholovým plechovkám s polívkou a Rauschenbergově gumování. U stolu rychle klíčí rozhodnutí, že nezůstane jenom u podepsaného ubrousku, ale vznikne nová série obrazů nazvaná KVÍČALA FOR IKEA a bude se tak jmenovat i celá výstava. Marketing korporací již dlouho pracuje se zapojením umělců do svých kampaní, za všechny stačí připomenout notoricky známý příklad lahví vodky. V současnosti je však stále populárnější zapojení umělců a designerů formou „collabu“, tedy spolupráce, ze které vzniká limitovaná série produktů. V případě výstavy KVÍČALA FOR IKEA je tedy nejpřesnější hovořit o formátu „guerilla collabu“.

Ondřej Chrobák