1922–1988
Důležitý představitel poválečného výtvarného umění druhé poloviny 20. století, který je ceněn nejen jako vynikající malíř, ale i scénograf.
Vystudoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Brně. Poté krátce studoval v Praze, kde však školu nedokončil. Roku 1942 byl internován do pracovního tábora do Německa; i tam se, byť s obtížemi, věnoval výtvarnému tvoření. Malbu mu tehdy plně zastoupila kresba, čerpající ze symbolického a surrealistického tvarosloví. Ovšem hned s návratem do běžného života po skončení války, tyto tendence v jeho tvorbě zmizely.
Roku 1945 se vrátil nejen k malování, ale i ke kulturně-výtvarnému dění obecně. Postupem času se Matal stal členem Spolku výtvarných umělců Aleš, Umělecké besedy a konečně Skupiny 42, jejíž manifest Svět, ve kterém žijeme Matala od počátku velmi zaujal.
Ve Skupině 42 se měl možnost seznámit s významnými umělci té doby: Jindřichem Chalupeckým, Josefem Kainarem, Jiřím Kolářem, Janem Kotíkem, Kamilem Lhotákem, Františkem Hudečkem a Františkem Grossem.
V roce 1946 se společně se svými kolegy zúčastnil výstavy pořádané v Paříži, jenž prezentovala československé poválečné umění a zároveň umožňovala seznámit mladé umělce s velikány a obecně s tehdejší mekkou uměleckého světa. V průběhu svého krátkého pobytu v Paříži se seznámil například s Braquem.
Počáteční Matalova tvorba dýchá poněkud nostalgií starých časů (Vzducholoď 1945) Díla tohoto období jasně ukazují na dotek a vliv lidské civilizace.
Poté následovala série obrazů dokumentující civilizační růst a pokrok města. I zde Matal ukazuje, jaký má „pokrok“ vliv na život člověka. Od roku 1947 se Matalova tvorba zaměřila na zachycení člověka a stroje. Tehdy začal vytvářet cyklus: „Člověk ve městě a město v člověku“ („Člověk a stroj“ 1946).
Po rozpadu Skupiny 42 v roce 1948 Matal dále rozvíjí téma člověka a stroje, ale posunul jej do roviny: člověk na stroji, („Cyklisté“ 1952,1954). Toto téma mu vydrželo na velmi dlouhé období.
Ještě na konci 50. let v Matalově tvorbě se stále téma cyklistů objevuje, závodníci však začínají být zobrazováni v procesu přeměny na geometrické barevné struktury - („Cyklisté II“ 1959).
Šedesátá léta jsou v Matalově tvorbě pod znamením velkého experimentování. Přecházejí od pevné obrazové konstrukce k lyrické abstrakci tvarů vznikajících prostým stékáním barev po plátně a následnými úpravami - („Krajina vod“ 1962; „Opilý koráb“ 1963).
Koncem šedesátých let vznikají díla v podstatě se staronovým motivem lidské existence v kombinaci s geometrickým vyjádřením pravoúhlých tvarů - (cyklus „Přítomnost člověka“ 1968-1969).
Po roce 1968 odešel Matal z Brna na samotu do údolí řeky Prudká nedaleko Doubravníku, kde si zakoupil a zrekonstruoval vodní mlýn. V tomto období vznikl cyklus „Ptačí herci“ (1974-1975). V 80. letech pracuje dále na svém posledním cyklu „Hlavy“.
269
142 %
96 636 Kč
23 750 Kč
1 200 000 Kč
kresba tuší
v 27,5 ✕ š 19 cm
Signatura: na rubu Matal 1946
kombinovaná technika, karton
v 50 ✕ š 51 cm
Signatura: PD Matal - 59 s dedikací
kombinovaná technika, karton
v 97 ✕ š 74 cm
Signatura: PD Matal 57
olej, sololit
v 17 ✕ š 25 cm
Signatura: LD Matal 85
kresba fixem, pastel, papír
v 29,5 ✕ š 20,5 cm
Signatura: PD 24/III 87 Matal
olej, sololit
v 25 ✕ š 17 cm
Signatura: LD Matal 83, Matal 83 na rubu
olej, sololit
v 15 ✕ š 11 cm
Signatura: PD Matal 82
barevná litografie
v 46,5 ✕ š 30,5 cm
Signatura: PD Matal 45
serigrafie
v 28 ✕ š 19 cm
Signatura: PD Matal 88 v tisku
lept
v 6,5 ✕ š 7,5 cm
Signatura: PD Matal 85
kresba tužkou, barevný pastel
v 17 ✕ š 40 cm
Signatura: PD Matal
kombinovaná technika, papír
v 29,5 ✕ š 19,5 cm
Signatura: PD Matal 87