27Pravoslav Kotík

1889 – 1970

Jaro

Lidé na Kotíkových obrazech dvacátých a třicátých let mají zpravidla shodné typologické rysy, ostře řezanou fyziognomii, nápadnou až nápaditou gestikulaci se sklonem ke křečovitosti a k živému dějovému poselství. Scéna je zasazena do interiéru města (park, ulice, zahrada, náměstí, nábřeží), který je zpravidla iluzívní, s náznakem vedlejších dějových epizod. Obrazy mají živelnost organického tvarosloví a jsou pojaty s expresívní nadsázkou a fauvistickou barevností. Nacházíme v nich aplikaci kubistických principů, s nimiž volně zacházel a jež osobitě převzal stejně jako Josef Čapek a Václav Špála.