Pravoslav Kotík

Narozen v Rakovníku (1889). Po maturitě (1907) opustil své rodiště a přestěhoval se do Prahy. Jeho primárním snem a cílem bylo stát se učitelem, přesněji profesorem kreslení, modelování a deskriptivní geometrie. Začal studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1908 až 1912) v ateliéru profesora Emanuela Dítěta, Karla Václava Maška a Jakuba Schikenedera.

Svou první výstavu uspořádal Kotík v roce 1909 v pražském Topičově salonu pod pseudonymem P. Kraus se skupinou Divocí. Aby se stal učitelem, složil v roce 1912 zkoušku na Akademii výtvarných umění v ateliéru českého malíře a univerzitního profesora Jana Preislera. Z finančních důvodů však v roce 1913 Prahu opustil.

V letech 1916 až 1920 byl jedním z členů Spolku výtvarných umělců Mánes.

Roce 1924 – Kotíkova první studijní cesta do Paříže, kterou pak navštěvoval každoročně až do roku 1937.

V roce 1932 se natrvalo přestěhoval do Prahy. Raná díla Pravoslava Kotíka jsou ovlivněna hlavně expresionismem a fauvismem. Ve 20. letech 20. století se inspiroval neoklasicismem a kubismem, se kterým se velmi dobře seznámil na svých studijních cestách po Francii.

Pokusil se zachytit prostý ruch velkoměsta, kavárny nebo restaurace. Byť pocházel z venkova, téma přírody mu nebylo vlastní. Celé Kotíkovo dílo je prostoupeno základním motivem lidské existence v jeho složitých mezilidských vztazích. Lákali ho zejména lidé, jejich pracovní a životní příběhy. Zaměřoval se na existenciální problémy moderního člověka, které se snažil vyjádřit mnoha uměleckými formami.

Pravoslav Kotík je také otcem významného českého umělce Jana Kotíka (1916-2002).