38Jaroslav Král

1

1883 – 1942

Odpočívající dívka

Vzadu štítek z výstavy. provenience: - původně dlouhodobě v majetku rodiny autora - významná soukromá sbírka Brno vystavováno: r. 1957 v Brně a Moravské Ostravě Konzultováno s Prof. PhDr Jaromírem Zeminou. Ve shodě s proměnami evropského moderního umění, zvláště francouzského, italského a německého, se i v české výtvarné kultuře poválečných let rýsoval podíl neoklasicismu, jenž u nás představoval dokonce závažný vývojový fenomén. Neoklasicismus dvacátých let nebyl totiž jen prostým návratem k uměleckému odkazu epoch dávno minulých, a už vůbec ne pouhým historismem odtrženým od současného života a umění. Jeho místo v souvislostech poválečné tvorby bylo dáno protikladným vztahem k analytickým tendencím avantgardního hnutí, které se výrazně projevily předválečnou etapou kubismu a futurismu, stejně jako stál v opozici proti dadaistickému zpochybňování a znevažování tradice. Vlastní opodstatnění příklonu ke klasickému ideálu všakzřejmě tkvělo v touze nalézt protiváhu životní skepsi, v požadavku překonat psychické a morální důsledky válečné pohromy a čelit disharmoniím současného života. V druhé polovině dvacátých let kritické ostří ustupuje a zesiluje Královo úsilí o harmonii tvárných prostředků projevující se v klasicistních rysech dotyku Picassova klasicismu i Ingresovu inspiraci. Obraz je definitivní studií ke slavnému obrazu Matka země (olej na plátně, 73,5 x 74cm), kdy zelenohnědá, místy zlatavá barevnost vyzařuje atmosféru, jež prostoupila i jeho další malby a vtiskla jim nádech melancholie. Ta ovládla zejména obraz Matka země, v němž se mýtus ideálního soužití s přírodou výtvarně realizoval souladným rytmem křivek ženského těla a terénních vln okolní krajiny.