Po letní odmlce se v plné síle rozjíždí podzimní sezona sálových aukcí. První z nich proběhne v neděli 5. října 2025 a pomyslně navazuje na dvě mimořádně úspěšné dražby obrazů ze sbírky Vladimíra Železného. Tentokrát máme tu čest dražit celoživotní sbírku nejstaršího žijícího českého sběratele Josefa Kverky, která čítá přes 80 pozoruhodných obrazů.
Kromě nich se na aukci se objeví i další, sběratelsky neméně zajímavá díla. Všechny si lze osobně prohlédnout v rámci předaukční výstavy od 18. září do 5. října 2025 v Topičově salonu na Národní třídě v Praze. Zájemci o odborný výklad mohou navštívit komentovanou prohlídku, která se uskuteční ve čtvrtek 2. října 2025 v 18 hodin.
Aukční tipy (ze sbírky Josefa Kverky):

JOSEF LADA – Zima v Hrusicích
Součástí sbírky Josefa Kverky jsou dva unikátní obrazy Josefa Lady, jednoho z nejoriginálnějších českých výtvarníků dvacátého století, jehož tvorbu ocenil i Pablo Picasso. Díla „Zima“ a „Půlnoc na vsi“ jsou výrazem nezaměnitelné poetiky Ladova idylického světa. Světa plného venkovských domů, roubenek, nad nimiž se tyčí ikonický hrusický kostelíček sv. Václava. Zaoblené tvary, specifická perspektiva, sloučení lidové a umělecké tradice s moderností ilustrační kresby jsou tím, co charakterizuje Ladův nezaměnitelný styl a uchovává výtvarnou hodnotu jeho obrazů napříč generacemi.

KAREL ČERNÝ – Červený stolek
„Červený stolek“ a „Zátiší s kyticí růží, vějířem a ovocem“ jsou fascinující ukázkou emotivní expresivnosti, symbolického romantismu Karla Černého, malíře, jenž patří k nejzajímavějším osobnostem českého moderního umění. Do jeho tvorby se promítl vliv Edvarda Muncha, Bohumila Kubišty, ale i fauvismu, civilismu či poetismu. Ústředním motivem Černého prací je samota člověka ve světě a ve společnosti. Maloval-li zátiší, přistupoval k němu stejně autobiograficky jako k figurální kompozici či krajině. Tedy způsobem, s nímž se pojily vlastní prožitky, které pro něj měly širší významovou platnost.

EMIL FILLA – Zátiší se sokolem
Fillovo „Zátiší se sokolem“ je vrcholně synteticky kubistickou prací toho všestranně nadaného umělce, člena skupiny Osma a Spolku výtvarných umělců Mánes a na kubismus se orientující Skupiny výtvarných umělců. Zátiší je příklady Fillovy tvůrčí potence, která je schopna z černo-bílého kontrastu a z hutné, přesto precizní linie, vytěžit maximum výrazové síly. Umně použitá běloba zde více než kde jinde připomíná Fillův proslulý cyklus tzv. bílých zátiší, který vznikal v letech 1926-1929.

VÁCLAV ŠPÁLA – Anemóny ve džbánečku
Dílo „Anemóny ve džbánečku“ pocházející z roku 1940 je autentickým, vitalisticky cítěným květinovým zátiším Václava Špály, jednoho z nejoceňovanějších českých umělců, jehož tvorba byla ovlivněna francouzským kubismem, orfismem a fauvismem. Špála se však inspiroval i v českém lidovém umění a vytvořil si tak velmi osobitý styl evropského významu. Nabízené dílo vyjadřuje „smavou nádheru“ kytice, která byla vytvořena v komornějším, vizuálně příjemném formátu. Špálovy kytice jsou symbolem krásy, svěžesti a životní pohody.

KAMIL LHOTÁK – Balon nad průplavem
Trojice obrazů s názvem „Koňská tramvaj“, „Balon nad průplavem“ a „Krajina – Baba“ jsou dílem nejslavnějšího člena Skupiny 42, klasika české moderní malby – Kamila Lhotáka, jehož plátna byla nejednou označena jako sen, ve kterém si opakujeme dobu, kdy byly všechny technické vymoženosti zjevením a zázrakem, podněcovaným dychtivou touhou po pokroku. Umění bylo pro Kamila Lhotáka víc než jen zachycení odrazu skutečnosti. Stalo se novou konstrukcí světa podle čistě obrazové představy a vytvářelo poetický dialog mezi věcností technických daností a člověkem. Lhoták je právem považován za výraznou a nezaměnitelnou osobnost českého umění.
Další sběratelsky výjimečná díla:

FRANTIŠEK BÍLEK – Vydává nás země matička
Sběratelsky raritní dřevěná plastika s názvem „Vydává nás země matička“ je výtvorem jedné z nejvýraznějších uměleckých osobností českého secesního symbolismu – Františka Bílka, jehož dílo je výjimečné svou originalitou vycházející z osobního, mysticky založeného prožitku. Nabízená plastika ztvárňuje Pannu Marii s Ježíšem Kristem po jeho sejmutí z kříže. Upomíná nás na skutečnost, že jsme smrtelní, avšak ve světle víry očekáváme vzkříšení.

OTAKAR NEJEDLÝ – Práce na Cejloně
Dílo „Práce na Cejloně“ je krásným, doslova „gobelínově“ malířsky traktovaným dílem Otakara Nejedlého, který ve své tvorbě prošel impresionismem, postimpresionismem, kubismem, fauvismem i neoromantismem. „Práce na Cejloně“ pochází z nejvíce ceněného období autorovy cesty na Cejlon a do Indie v letech 1909-1911. Malá plátýnka či kartony, které k malbě využíval, umožňovaly bezprostřední zaznamenávání dojmů. Nejedlý ve svých vzpomínkách poznamenal, že stejně jako příroda, i postavy tamních obyvatel na něj působily mimořádně malebně.

VÁCLAV ZYKMUND
Nabízené dílo pochází od významného českého výtvarného kritika, teoretika, fotografa malíře – Václava Zykmunda, člena surrealistické skupiny Ra, jehož dílo bylo silně ovlivněno Josefem Šímou, Pablem Picassem, zejména však Salvadorem Dalím a jeho paranoicko-kritickou metodou. Zykmundův surreálný obraz odkazuje na povídku Zánik domu Usherů od Edgara Allana Poea, jež je temným, psychologickým příběhem o prokletém šlechtickém sídle a podivné moci ničící vše živé. Okouzlený ale zároveň osamělý chodec na obrazu je snovou meditací nad rozpadem, deformací a duševním zhroucením.

OTAKAR MRKVIČKA – Dříví uhlí
Sběratelsky raritní obraz „Dříví uhlí“ z roku 1950 vytvořil Otakar Mrkvička, významný představitel české meziválečné avantgardy, člen Uměleckého svazu Devětsil, v němž se v průběhu dvacátých let soustředila většina pokrokových spisovatelů, architektů, hudebníků, publicistů a malířů. V Mrkvičkovy vyrostla ve dvacátých letech skutečná osobnost s ojedinělým tvůrčím rozpětím. Později ve 30. a 40. letech procházela jeho tvorba temnější polohou se silnou sociální kritikou, která pokračovala až do okupace. Mrkvička se v poválečných letech přikláněl k sociálnímu civilismu, přičemž jeho práce často reflektovaly každodenní život, dělnické prostředí a společenské proměny. V dílech se tak objevují motivy práce či městská zákoutí.

OLGA KARLÍKOVÁ – Bez názvu
Vizuálně působivé dílo „Bez názvu“ z roku 1963 je počinem významné české malířky – Olgy Karlíkové, členky Umělecké besedy, jejíž tvorba byla ovlivněna Václavem Boštíkem, Adrienou Šimotovou, Jiřím Johnem či Věrou a Vladimírem Janouškovými. Trvalou inspirací se pro ni stala krajina, její struktura a přírodní jevy a procesy. Od poloviny 60. let zaznamenávala nejen vizuální, ale také akustické vjemy, které si v barevných plochách vytyčující prostor stále ponechávaly skripturální charakter. Její vnímání a interpretaci přírody lze u Karlíkové pojímat i v souvislosti s čínskou poesií a taoistickou meditací, kterou velmi dobře znala.
Nejen tyto aukční tipy, ale mnoho dalších pozoruhodných a sběratelsky zajímavých uměleckých děl se objeví na říjnové aukci. Jejich celkový přehled najdete v našem online katalogu, jehož tištěná forma je k dispozici v Topičově salonu na Národní třídě v Praze. Připojte se k nám a zahajme společně druhé aukční období roku 2025, a především oceňme celoživotní sbírku Josefa Kverky, jehož láska k umění si zaslouží nemalý obdiv.
VÝSTAVA | 18/9 – 5/10 ० Topičův salon (10 - 18h)
AUKCE | 5/10/2025 ० Aukce klasického a moderního umění

