Ceny umění
Sdílet:

Emil Filla

1882–1953

Získejte upozornění na nově dražená díla

Emil Filla patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého umění první poloviny 20. století. Lze jej označit za vůdčí osobnost meziválečné avantgardy.

Jednalo se o všestranného umělce. Především byl Filla malířem a grafikem, působil však rovněž jako sochař, znalec a velký sběratel umění, teoretik, redaktor a organizátor a diplomat. Jeho výrazná osobnost formovala směřování českého kulturního dění již krátce před první světovou válkou, a především v období meziválečném. 

Za studiem odjel roku 1900 do Vídně, poté dostudoval na pražské Akademii. Byl členem mnoha uměleckých seskupení, například patřil do skupiny Osma, Spolku výtvarných umělců Mánes.

Fillova raná díla jsou povětšinou expresivního rázu. Byl sině ovlivněn pražskou výstavou Eduarda Muncha, tvorbou Vincenta van Gogha a Pierra Bonnarda. Okolo roku 1910 se přiklonil ke kubismu, nejprve se však jednalo o jakýsi kubo-expresionismus, který byl ovlivněn dílem raně barokního El Greca, postupně se však Filla propracoval až k ryzímu kubismu Picassa a Braquoa, načas se stal vedoucí postavou tohoto uměleckého stylu i v domácím prostředí. V této době maloval především zátiší, kde se v mnohých objevují i prvky koláže

Velký vliv na Filův umělecký rozvoj měla i jeho návštěva po Evropě, v letech 1907 až 1914 pobýval ve Francii, kde měl možnost setkat se osobně s P. Picassem, G. Braquem, Ch. Grisem, Chagallem a G. Apollinairem. V průběhu první světové války žil Filla v Holandsku. V roce 1917 se Filla seznámil s Monrianem, se kterým spolupracoval při vydání prvního čísla slavného časopisu De Stijl. 

Po doznění posledních stádií kubismu se Fillova tvorba vrátila k figuře s náměty bojů a tragických osudů. Do jeho rukopisu opět pronikl expresionismus. V době okupace Filla pracoval na cyklu zápasících zvířat, které měly ilustrovat jeho pocity úzkosti a hrůzy z ohrožení vlasti.

Po propuknutí druhé světové války byl Fila za své protinacistické smýšlení deportován do koncentračních táborů, konec války prožil v Buchenwaldu. Po svém návratu byl jmenován profesorem na pražské Vysoké škole umělecko-průmyslové. Ve své tvorbě se pak věnoval převážně zátiší, krajinomalbě a malbě inspirované tradičním čínským malířstvím.    

Internetová aukce