Nové aukční maximum Josefa Istlera a Grygarův minimalistický akryl za více než milion korun.

Více než 88 procentní prodejní úspěšnost zaznamenala aukce 1. Art Consulting v neděli 24. dubna. Celková suma vydaná za 161 vydražených položek přesáhla 43 milionů korun. Šest děl bylo milionových, dalších 101 se prodalo za více než sto tisíc korun.

S nejvyšší vyvolávací cenou, 3,33 milionu korun šla do aukce kombinovaná technika na papíře Františka Kupky, jedna ze studií k rozsáhlé sérii C, které se malíř věnoval více než jedno desetiletí od poloviny 30. let 20. století. Zájemci její cenu ještě navýšili na 3,44 milionu korun a stala se tak nejdražší položkou aukce.

Úspěchu na aukci zaznamenala také další poválečná malba Josefa Šímy. Jejich cena v poslední době výrazně roste. Jedním z majitelů drobného oleje Hněviví ptáci z roku 1957, dlouhodobě v soukromých sbírkách ve Spojených státech, byl i historik umění Meyer Schapiro. Vítěz aukce vyvolávací cenu obrazu navýšil o milion korun na částku 2,26 milionu korun.    

Nové aukční maximum zaznamenal se surrealistickou malbou Bažiny Josef Istler. Cyklus Bažin vznikal v polovině 40. let za doby působení Skupiny Ra, jejímž byl členem. Istlerova díla ze čtyřicátých let jsou na trhu nejvíce ceněna, několik verzí Bažin již trhem také prošlo. Nejúspěšněji v roce 2016 u stejné aukční síně, když jedna z nich vystoupala na 1,73 milionu korun. Aktuálně nabízený obraz ji předčil ještě o 300 tisíc korun.

Z děl generace poválečných československých umělců se na vysokou částku vyhoupla bezejmenná plastika Jozefa Jankoviče. V dvoumetrovém objektu z roku 1963 použil svůj typický motiv – deformovanou figuru s charakteristickými končetinami. Plastika začínala na částce 420 tisíc korun, skončila však těsně pod milionovou hranicí. Na domácím trhu jde o druhou nejvyšší Jankovičovu cenu. Zájemci náležitě ocenili také dva roky starý minimalistický akryl Antifona od nyní pětadevadesátiletého Milana Grygara. Po dvou letech od svého vzniku a zároveň i svého prvního aukčního prodeje si polepšil o více než sto tisíc na 1,2 milionu korun, čtvrtou nejvyšší umělcovu cenu.   

Velmi vysoké nárůsty vyvolávacích cen poválečného umění byly k vidění i v nižších cenových kategoriích. Příkladem může být Geometrická kompozice, rozměrná kresba na ručním papíře od Jiřího Hilmara, která vystoupala ze 14 na 72 tisíc korun.

Z nabídky současného umění byl největší zájem o plastiku Michala Gabriela Vlasy vyrobenou z netradiční kombinace materiálů, skořápek vlašských ořechů zalitých do polyesterové pryskyřice. Tu už Gabriel ve své tvorbě využil vícekrát i s jinými skořápkami, například z buráků. Konečná suma 780 tisíc korun je druhou nejvyšší umělcovou aukční cenou.  Další z raných geometrických kompozic Aloise Bílka, o které jsme psali zde, z aukce odešla za 660 tisíc korun. Bezmála trojnásobný nárůst zaznamenalo jeho druhé nabízené dílo Akt v krajině (Touha), za nějž nový majitel zaplatil 420 tisíc korun.

Text: Tereza Koucká // ART+