Blog
Share:

Investiční tipy do březnové aukce umění

29/2/2024

Vážení přátelé a sběratelé, přinášíme vám výběr investičně a sběratelsky zajímavých děl význačných českých autorů, které nabízí naše březnová 94. aukce klasického a moderního umění. Nechte se provést jednotlivými díly a věříme, že vás nejedním dílem oslovíme.

𝟏𝟎. 𝟑. 𝟐𝟎𝟐𝟒 ० TOPIČŮV SALON ० 94. aukce klasického a moderního umění

Václav Boštík - Rýhování v modré (1973)

Obraz „Rýhování v modré“ patří k vrcholným ukázkám zralé, meditativně zacílené tvorby Václava Boštíka, jednoho ze zásadních reprezentantů českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století, velkého solitéra a lyrika české abstrakce poválečných let. Na počátku jeho abstraktní tvorby stála znakovost, poté se mu však plátno stalo vesmírem, do kterého se snažil soustředit rozptýlené síly. Zajímaly ho vnitřní energie malby, hledání silového pole, napětí mezi liniemi a osami, mezi tvary. Metafyzika malby a jejích principů se mu stala smyslem celoživotního hledání, vrcholícího v cyklech i solitérních plátnech. 

Emil Filla (1882-1953)

Klíčová osobnost české moderní malby dvacátého století je v březnové aukci zastoupena malbou, grafikou a bronzovou plastikou. 

Obraz „Zátiší“, ztvárněné uhlovou kresbou a akvarelem, představuje sběratelsky mimořádně cennou, vrcholně kubistickou práci z umělecky přelomového období před první světovou válkou, která mezi jinými autorovými kresbami a kombinovanými technikami ze stejné doby vyniká zejména svým abstrahujícím přesahem. Patří do kategorie těch Fillových prací na papíře, jež měly autonomní význam přímé výpovědi, rovnocenný závěsnému obrazu - nejednalo se o přípravné studie. Dle Karla Srpa dokonce některá z těchto děl, zejména z let 1913-1915, byly svým pojetím přínosnější než jeho olejomalby.

Olejem na plátně vyobrazené „Zátiší s ptákem a pohárem“ je intelektuálně i smyslově atraktivní malbou, výrazem Fillova tvarového a barevného „kouzelnictví“, adaptovaného na intimní prostředí domácího stolu. Emil Filla od roku 1926 maloval řadu menších zátiší, často s pohárem, sklenicí či lahví, v nichž dominovalo delikátní užití bílé barvy a jež vynikala neobyčejnou tvarovou a kompoziční harmonií. K těmto malířsky nesmírně bohatým dílům, označovaným jako tzv. „bílá zátiší“, patří i posuzovaný obraz.

Plastika nesoucí název "Hlava" je součástí nevelkého souboru, který patří k jednomu z vrcholů Fillovy sochařské tvorby. Autorova fascinace tímto motivem, která se poprvé manifestovala již v první fázi jeho sochařské tvorby byla ve své nejhlubší podstatě snad zažehnuta malířovým uzřením Picassovy „Hlavy ženy - Fernandy“ (1909, dnes NG Praha), kterou v roce 1911 do své sbírky získal český historik umění a teoretik kubismu Vincenc Kramář.

Zorka Ságlová - 2005 králíků (1990)

Tvorba Zorky Ságlové má v kontextu českého umění výhradní místo. V druhé polovině 20. století se autorka umělecky realizovala v různých polohách. Absolvovala textilní ateliér na VŠUP a věnovala se tvorbě tapisérií. Organizovala ojedinělé landartové akce a happeningy. V roce 1969 proběhla legendární výstava Seno-sláma v Galerii Václava Špály, do které umělkyně umístila balíky slámy. Tato výstava ji na dlouhou dobu vyloučila z oficiální umělecké scény. Výrazná část tvorby Zorky Ságlové je spojena s motivem králíka. Sama autorka s velkým zájmem studovala význam králičí symboliky v kulturních dějinách. Sběratelsky atraktivní obraz „2005 králíků“ je autentickou autorčinou prací a je originálním svědectvím dynamického využití razítek králíků, olejomalby a dokonalého citu pro geometricko - strukturální kompozici. V 94. aukci umění vám nabízíme i její diptych - Bez názvu, akryl na damašku z roku 1993.

Josef Šíma (1891-1971)

Jeden z nejvýznamnějších malířů 20. století Josef Šíma je v aukci zastoupen celkem pěti díly. Jeho výtvarný talent se projevoval nejen v malbě, ale i kresbě, grafice a knižní ilustraci. Imaginativnost jeho děl ovlivněná působením ve skupině „Vysoká hra“ (Le Grand Jeu) se blížila vlivnému surrealismu, ale nesnažila se rozšířit poznání pouze s ohledem na nevědomí, ale všemi směry. Tedy i k vyšším formám vědomí a k mimosmyslovému vnímání.

Dílo "Bez názvu (Mentální krajina)" se vyznačuje jemností a zároveň onou tvořivou silou. Je zbaveno odkazů k jevové realitě, k hmotnému světu, neboť odhaluje jakousi pralátku, z níž se teprve určité tvary rodí. Dílo je pro autora typickou pozdní interiorizovanou krajinou, jež má podobu ostrovů či polí tvořících nehmotnou kostru země. 

Hlavní inspirací pro obraz s názvem "Krajina z Brie" se stal malíři krajinný charakter regionu Brie (dnešní region Seine-et-Marne), jenž se mu nesmazatelně vryl do paměti. V obraze dominují dva plošné, překrývající se plány, představující znak země. Šímova plátna spojují nebe a zemi, hmotu a světlo. Mají napětí mlna a náhlého osvícení bleskem. Poutají myšlenku tvarem. Za použití vybraných, téměř minimalistických výtvarných prostředků vytváří Josef Šíma v tomto komorním díle novou poetickou realitu, s cílem znovu nastolit původní jednotu světa a lidského jedince, jednotu, umožňující plné citové a kontemplativní vnímání světa a života. 

Monochrom užitý v díle "Bez názvu" z roku 1964 určil, že se jedná o jakousi krajinu stínů, pojatou jako revers Šímových krajin světla, takže i zde hraje ústřední roli světlo, ovšem nikoli jako vše prozařující prvek, ale jako latentní síla pozvolna „doutnající“ z temnot hlubin. 

Stanislav Libenský & Jaroslava Brychtová - Prostor VI (1994-1995)

V 94. aukci umění vám nabídneme sběratelsky raritní práce manželského a uměleckého páru Libenský - Brychtová, tvůrčího dua patřícího v současné době k nejuctívanějším a nejrespektovanějším osobnostem mezinárodního autorského skla. Jejich díla jsou pokroková nejen svou uměleckou formou, ale i pro významné výsledky výzkumu technologie taveného skla. Libenský a Brychtová odmítli estetický diktát socialistického realismu a přitom dokázali využít výrobní kapacity sklářského průmyslu komunistického Československa. Význam jejich tvorby spočívá především ve schopnosti povýšit sklo na sochařské dílo, na svébytný umělecký objekt. Jejich vysoce výtvarně kultivované a umělecky osobité plastiky, zastoupené v současnosti v nejvýznamnějších sbírkách evropských a amerických muzeí (např. The Metropolitan Museum of Art, NY Victoria and Albert Museum, Londýn, The National Museum of Modern Art, Tokyo), zásadním způsobem ovlivnily vývoj tohoto odvětví, a to jak u nás, tak ve světě, zejména ve Spojených státech.

František Kupka (1871-1957)

Jedna z nejvýznamnějších a nejoceňovanějších osobností českého umění 20. století a světový průkopník abstraktní malby první poloviny dvacátého století František Kupka a jeho tři díla v březnové aukci:

Originální a dynamická kresba uhlem „Studie k Příběhu o pestících a tyčinkách“ je vyjádřením Kupkovy fascinace přírodními procesy. Nenapodoboval zde však přírodu, ale spíše se snažil tvořit jako sama příroda. Jeho fascinace nekonečnými organickými tvary vedla k preciznímu zkoumání a urputné nepolevující snaze dosáhnout přesného provedení výsledného díla.

Ústřední motiv obrazové kompozice "Bez názvu (Studie k cyklu Mechanické)" je sám o sobě velmi zajímavý. Vyvolává dojem jistého přístrojového mechanismu. Odhaluje neobyčejnou šíři Kupkových inspiračních zdrojů - mimo jiné i skutečnost, že též velmi prozaické motivy sloužily autorovi ke (s)tvoření nové reality. 

Obraz „Geometrická kompozice“ je kompozičně vyvážené dílo vytvořeno pouhými vertikálními a horizontálními tahy. Kupka zde precizně vyjadřuje dynamiku vnitřních sil prostřednictvím formy, linie a barvy, bez užití rozpoznatelných výjevů. Dílo je tak přímým a autentickým „svědkem“ nového tvůrčího myšlení a rodícího se uměleckého stylu.

Jan Kotík - Dění - konvolut 9 prvků (1997–1998)

Dílo Jana Kotíka „Dění“ je neobyčejně působivou realizací do architektury, důkladně promyšlenou v několika studiích. Jako by tato práce vskutku zhodnocovala veškeré Kotíkovo tvůrčí úsilí osmdesátých a devadesátých let, kdy se autorovy obrazy proměnily v objekty, jež mohou existovat nezávisle na stěně jako nositeli.
Dílo sestavené z celkem devítí prvků bylo realizováno pro Všeobecnou stavební spořitelnu Komerční banky v Praze v letech 1997-1998. V budově centrály Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Bělehradská 128, Praha 2, bylo umístěno až do nedávné doby. V 94. aukci umění vám z díla Jana Kotíka nabídneme i dvě doprovodné studie ke konvolutu "Dění" a samotný model k výsledné realizaci.


Jan Zrzavý (1890-1977)

V nabídce aukce jsou pro vás jednotlivé listy ze souboru litografií Jana Zrzavého ze vzácné bibliofilie „Jan Zrzavý. Album litografií“, vydané nákladem Grafické edice Veraikon v Praze roku 1918. Tyto práce, realizované v období autorova členství ve skupině Tvrdošíjní, patří na současném trhu s uměním mezi umělcovy nejvyhledávanější a nejdražší grafiky. 

Rané dílo ovlivněné rukopisem Bohumila Kubišty s názvem "Zátiší s hruškami" Jan Zrzavý namaloval na dřevěnou desku, která dotváří jeho staromistrovský půvab. Objev tohoto díla nám podstatně pomáhá doplnit znalosti o Zrzavého díle v jeho formativním období. Barevně je lze dát do souvislosti se "Spícím jinochem", kterého Zrzavý namaloval ve stejném roce, ostatně každý si všimne, že součástí tohoto figurálního obrazu je i obdobně pojatý motiv zátiší.

Dalším nabízeným dílem Jana Zrzavého je leonardovsky uhrančivá portrétní práce z roku 1928 s názvem "Portrét slečny Tydlitátové". Výrazový klasicismus a perfektnost kresby upomínají na J. A. D. Ingrese, stejně jako na Leonarda da Vinci. Tvář slečny Tydlitátové zde vyniká úsměvem hodným Mony Lisy. 

Jiří (Georges) Kars - Vlajka

Obraz „Vlajka“ je velmi vzácným předválečným dílem Jiřího (Georges) Karse, jednoho z nemnoha českých malířů světového jména, rytíře čestné legie a příslušníka slavné École de Paris, tzv. Pařížské školy. Jedná se o sběratelsky raritní práci jak tím, že autorova cézannovsko-expresivní, lehce kubizující díla se na trhu s uměním téměř nevyskytují, tak svým původem. Dílo pochází z významné soukromé sbírky v Uruguay a původně z majetku americké filantropky Robin F. Satinské, která celý svůj život zasvětila sběratelství. 

Obraz „Vlajka“ je dílem, v němž se v krajinářské poloze skvostně manifestuje osobitá, vzácná syntéza fauvismu se cézannnovským expresionismem a ozvěnou umírněného, primitivizujícího kubismu. Skvostné je též barevné ladění díla do umělcových oblíbených tmavých zelení a hnědí, rozjasněných místy odstíny mátové, okrové a purpurové. 

Otto Gutfreund (1889-1927)

Otto Gutfreund byl nejvýraznější osobností českého moderního sochařství, jejíž umělecký odkaz lze považovat za jeden z nejvýznamnějších českých vkladů do světového kulturního dědictví. Gutfreund byl jedním z prvních evropských autorů, kteří aplikovali formální a myšlenkové kubistické postupy v sochařské tvorbě, byl tím, kdo se v sochařství stal zakladatelem nového poválečného stylu, sociálního civilismu, a kdo v závěru své tvorby dospěl ve vývoji plastiky k pojmovému znaku, signalizujícímu v dějinách moderního sochařství nové období zdůrazňující základní organické pojetí tvaru.

V aukci nabízená plastika s názvem „Úzkost“ tvořila součást vybrané sbírky českého moderního, především kubistického sochařství sběratele Milana Heidenreicha - emigranta a bývalého motocyklového závodníka, který s pomocí Dr. Jana Dvořáka, Dr. Jiřího Hlušičky a Dr. Marie Dohnalové vybudoval ve své době největší, mezinárodně vystavovanou a nejuznávanější sbírku českého kubismu. V plastice „Úzkost“ tematizoval Otto Gutfreund ojedinělým způsobem jeden z nových životních pocitů moderního člověka, který tak ostře kontrastuje se sladkobolnými pocity konce století, jak je příkladně zachycuje např. Štursova „Puberta“ (1905).

Vrcholně kubistická plastika „Cellista (Hráč na cello)“ je jednou ze zlomových plastik evropského avantgardního sochařství, kdy se Ottu Gutfreundovi podařilo překonat dosavadní reliéfnost důslednou analýzou hmoty sochy a otevřením jejího jádra, čímž se kubismus definitivně emancipoval od malby a stal se plně sochařskou metodou.


Děkujeme vám za pozornost a těšíme se na vás v neděli 10. března ve 13:30 hodin v sále Topičova salonu!

Share: