26 Karel Nepraš 1932 – 2002 Hlava - fontána č. 4

Neprašova tvorba je cele zaměřena k figuře jako k nositeli vy´razu existence. Od počátku je determinovaná jejím přijetím jako absurdity. Jednou z mála únikovy´ch cest z tohoto vědomí se pro něj stala groteskní metafora, groteskní obrazy odlehčující absurditu situací, překlenují všechno podivny´m odlehčujícím humorem. Role grotesknosti poznamenává celou Neprašovu tvorbu. Figury jsou vystavěny z drátů, textilu, trubek, ale i bot a punčoch. Ve stejné době se objevují i první Dialogy, složené nejprve z hlav a poprsí, přerůstajících pak do velky´ch figurálních sousoší se svy´m základním příběhem nekomunikace.