20Jiří John

1923 – 1972

Fragmenty z pláže

V nevelké řadě maleb z let 1962–64, na jejímž začátku jsou Zelená krajina a Kouřící země a na konci Horniny a Nerosty, použil Jiří při zpracování barevné hmoty jako hlavního a někdy dokonce jediného způsobu – rytí. Do tmavé vrchní vrstvy ryl nebo škrabal rovnoběžné a křížící se čáry, vesměs velmi tenké, a tak částečně odkrýval světlou vrstvu podkladovou, která vrypy „vyplnila“ svými jemnými barvami. Na tmavé ploše se pak objevila světlá šrafura. Co bylo účelem tohoto postupu? Zpracovat malířskou hmotu co nejdůkladněji takřka v tom smyslu, jaký mají na mysli zahradníci, když hovoří o zpracované prsti, a tím ji obrazně, ale zčásti i fakticky co nejvíce spojit se světlem, jehož přítomnost se znázorňuje právě bělostí podkladu. Přitom je důležité, že barevnost takto „obdělané“ hmoty se kvalitativně skoro nemění – nejde přece o zesvětlování barev, ale jen o střídání světlých a tmavých míst: i jako kolorista je John vždycky přesný, přesnost neopouští jeho poezii ani tam, kde všechno spočívá na nuancích.