36 Zdeněk Sýkora 1920 – 2011 Skvrny

Obrazy krajina představovaly Sýkorovi určitý předstupeň k cyklu Skvrn z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Skvrnami si Sýkora nahrazoval, co si v lineárních obrazech nemohl dovolit. Dodržoval-li u lineárních obrazů stejnou barvu a šířku linie, umožnily mu Skvrny spontánnější kompozici. U Skvrn existuje mnoho souvislostí se celou Sýkorovou tvorbou. Lze je srovnat se Zahradami z roku 1960, na kterých dospěl k určité mezi abstraktnosti, nebo se strukturami z poloviny šedesátých let. Skvrnami podával sice svou novou interpretaci svých starších témat, nicméně právě jimi svou současnou práci významně posunul. Ve skvrnáchse totiž začal bezděčně zabývat vlastními předpoklady malby. Co je na lineárních obrazech přesně stanovené, mění se ve Skvrnách v jakousi prvotní mastózní materii. Na rozdíl od bodu, linie či jednoduchých geometrických forem, jimiž jsou většinou současné příručky o výtvarném umění zahajovány, má barevná skvrna jako východisko koloristického přístupu, oproti jednoduchým konceptuálním tvarům, mnohoznačnější postavení. Znamená prý vstup barvy do obrazu.