Josef Liesler

„Nemaluji sny, ale realitu, která je vždycky nějak propletena s fantazií, tedy s věcmi vymyšlenými. Proto jsem fantaskní realista.“

Josef Liesler – umělec mimořádného nadání, který rozsahem svého výtvarného talentu zasáhl do mnoha uměleckých oborů – malby, kresby, volné a užité grafiky, známkové tvorby, plakátu a ilustrace. 

Liesler pocházel z rodiny německého původu, přesto však vždy vystupoval proti německému nacionalistickému smýšlení a ve 30. letech přijal československé občanství. 

V Praze se stal studentem fakulty architektury a pozemního stavitelství na Českém vysokém učení (1934-1938). Angažoval se převážně v oboru kreslení u profesorů Cyrila Boudy, Josefa Sejpky a Oldřicha Blažíčka. Radost z ukončení studií roku 1938 však byla zastíněna jinou událostí. 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda o připojení německo – českého pohraničí k Říši. O rok později, kdy došlo k obsazení Polska německými jednotkami, vzbudil Josef Liesler nevídaný rozruch, když se svými přáteli a kolegy (Václav Hejna, Zdeněk Seydl, Arnošt Paderlík) založil skupinu Sedm v říjnu, která poprvé roku 1939 vystavila svá díla v pražském Topičově salonu. Působení skupiny nicméně nemělo dlouhého trvání a roku 1941 byla zrušena. 

Lieslerova malířská a grafická činnost byla hned od začátku inspirována historií, hudbou a především divadlem. Jeho tvorba se pohybovala ve sféře surrealistického vizionářství, opírajícího se o techniku starých mistrů ovládanou s manýristickou rafinovaností. Obraz se v Lieslerově pojetí stává autonomním organismem, nechávajícím z různorodé skutečnosti vystoupit jen některé motivy, které transformuje v duchu symbolicko-romantické metamorfózy. Namísto vazeb jevové reality uplatňoval Liesler zákony čistě subjektivní fantazie a poetické asociace. Jak sám vyjádřil: „Přitahují mě věci v neobvyklých spojení, v neobvyklých variantách, vzrušuje mě to, co mezi jejich styčnou plochou vzniká a osciluje.“ Smysl pro hru, fikci a výtvarnou metaforu prostupuje všechny Lieslerovi práce a promítá se i do volby jeho témat. Když se v autorově tvorbě objeví „střípky“ skutečnosti, jsou vždy pojaty v gestu bizarní fantazie. Jeho důkladně promyšlené kompozice jsou výtvarnými meditacemi o tom, co lze odkrýt za jevovou stránkou věcí a pojmů. 

Svou tvorbou Josef Liesler velmi silně a naléhavě reagoval na dobu útlaku okupací, kterou přibližoval různými alegorickými symboly a podobenstvím. Dále maloval apokalyptické obrazy fantomů, příšer a bestií, které ohrožují člověka tak jako válka. Mezi Lieslerovi veliké vzory, jejichž vliv je v autorově tvorbě nezpochybnitelný, patřili Picasso, Dürer, El Greco, Goya a Daumier, dále pak velikáni doby renesance a baroka. Velkou úctu také choval k Salvadoru Dalímu.