- About us
- Services
- Topičův salon
- Blog
- My account
- Česky
- Auctions
- Online auctions
- Commissions
- Art prices
- Offer artwork
- Contact
Drazí přátelé výtvarného umění, přijměte pozvání, nejen na naši předaukční výstavu do Topičova salonu a aukci samotnou, ale i k rekapitulaci uměleckých děl renomovaných autorů české výtvarné scény. Naše poslední aukce letošního roku je sestavena ze 184 položek a níže vám představíme vyjímečná díla, která by vás neměla minout.
12.11. 2023 ० Topičův salon ० 93. SÁLOVÁ AUKCE KLASICKÉHO A MODERNÍHO UMĚNÍ
Tato práce klasika české avantgardy a představitele Skupiny 42 Kamila Lhotáka je zajímavá hned z několika důvodů. Jedná se o krásné dílo provedené technikou kvaše v monochromní barevnosti, v němž se autor vrací ke vzpomínkám na svou milovanou Paříž, kterou navštívil v roce 1947 díky svobodné poválečné době. Vytvořil tak celý cyklus, kde se objevovaly prvky s námětem jeho oblíbené metropole na Seině. Na Kamila Lhotáka se jedná o velkoformátovou práci. Její monochromita a celkové ladění je dáno nejenom posmutnělou dobou, kdy Lhoták nemohl vystavovat, ale i tím, že vznikla specificky pro populárně-vědecký ploškový snímek "O světle". Obraz vzniklý v souvislosti s filmovou realizací byl promítán v kinech a na filmových festivalech, kde sklidil značný ohlas. Autoři Jiří Brdečka a Bohuslav Šrámek za tento snímek získali i řadu cen.
Josef Šíma je dnes již mezinárodně uznávaným autorem, pro jehož tvorbu jsou důležité tři konstanty - imaginace, iluminace a jednota. S těmito třemi hodnotami se setkáváme v i v díle "Kapky světla" z roku 1958. Jedná se o pozdní práci která příkladně demonstruje Šímovu fascinaci světlem. Světlo se stalo určující veličinou jeho pozdní tvorby, kdy dematerializoval nebo materializoval tuto energii. Jestliže v některých jeho předchozích pracích autor světlo dematerializoval, zde se světlo zhmotňuje do levitujících jader v matečném prostoru, který je prostoupen vibrující energií a symbolizuje pohyb hmoty. Toto dílo náleží do cyklu nesoucí taktéž název "Kapky světla". Je to jedna z komorních, velmi zdařilých realizací autorovy tvůrčí fáze druhé poloviny padesátých let, kdy se autor vrací na uměleckou scénu opět v plné tvůrčí síle, vnitřně vyrovnán a znovu těží ze zásadních zážitků úderů blesků, které mu odhalily jednotu světa.
Tento obraz přináší krásnou ukázku Blažíčkova nezaměnitelného krajinářského stylu, kdy autor svůj osobitý impresionismus dovedl ke skutečné dokonalosti. Jeho malířský rukopis je neobyčejně podrobný. Tvoří ho jemné štětcové doteky, velmi precizně nasazované. Barvu přitom umělec na rozdíl od impresionistů míchal na paletě. Toto skvostně orchestrované dílo vzniklo roku 1931, kdy Blažíček znovu objevil slovenskou krajinu. Navštívil tehdy východní Slovensko. Uchvátil ho krásný, velmi chudý kraj s horskými vesničkami a starou architekturou. Vlastním motivem posuzovaného obrazu se stala síla tradic v zakarpatské Saldoboši (česky Steblivce). Davy věřících přicházejí ve slavnostních krojích do kostela Narození Přesvaté Bohorodičky, vystavěného v šestnáctém století. Obraz představuje jedno z mistrovských děl tzv. "dřevěné gotiky". Kromě zachycení atmosféry prosluněného svátečního letního dne v podhorské vísce je obraz významný i topograficky - kostel Narození Přesvaté Bohorodičky roku 1994 vyhořel a v dnešní době se na jeho místě nacházejí jen zakonzervované trosky.
Pozice malíře Jana Merty v kontextu českého umění je zřetelná, svým způsobem výjimečná, ale také netypická. Respekt napříč generacemi má svůj původ v kvalitě Mertova malířského rukopisu, v plynulosti a přesvědčivosti jeho umělecké cesty a s ní spojené někdy i velmi překvapivé náměty jeho prací. Není pochyb o tom, že Jan Merta je zřejmě nejhodnotnějším autorem současné střední generace.
Obraz „Noc“ lze označit za jedno z malířčiných mistrovských, doslova magicky působivých děl z nejlepšího období. Je nádherným dokladem autorčiny fascinace světem města a jeho obyvatel pod hávem noci. Příkladně se v něm zrcadlí její realistickým východiskům věrný styl, který ojedinělým způsobem recipoval německé vlivy tzv. Nové věcnosti. Avšak oproti umělcům hnutí Neue Sachlichkeit je Marešová výrazně introvertnější. V jejích dílech se zjevuje skutečný život se všemi jeho krásami i banalitami, je to ale svět, v němž se od počátku projevuje „smutně teskná (…) nálada jejího nitra“ (Václav Tille). Toto odstínění ostatně ostře kontrastovalo s optimistickým naladěním avantgardních kruhů dvacátých a třicátých let. Stejně tak se Marešová odlišovala od většiny představitelů českého sociálního umění dvacátých let.
Obraz představitele mladé avantgardní generace Roberta Piesena „Biblický výjev (Studnice Jákobova)“ je vzácným dokladem přiznaně spirituálních kořenů jeho díla. Robert Piesen zde rozvinul tehdy tabuizované téma, k němuž ho přitáhl jak jeho zájem o zdroje biblické inspirace, tak patrně i vztah k obdobným námětům malířů české moderny, zejména pak Jana Zrzavého.
Tato práce Zorky Ságlové je excelentní ukázkou konstruktivistického díla muzeálního významu z roku 1967. Ságlová byla tvůrkyní velice širokého rozpětí. Můžeme zmínit její malby, razítkové kresby, performance, tapiserie, objekty nebo právě asamblážové práce tohoto typu, které se rozvíjejí do prostoru. Autorka je významnou umělkyní, která se zásadním způsobem odrazila od své textilní zkušenosti, ale jak je vidno, zaujal ji i konstruktivistický moment. Námi nabízené obraz "Bílá struktura I" je dílem ze souboru tří prací. "Bílá struktura II" se nachází v Národní galerii v Praze a "Bílá struktura III" byla majetkem Mejly Hlavsy.
Dílo "Atelier II" z roku 1959 je skvělou ukázkou rané tvorby významné osobnosti české umělecké scény šedesátých let - Jiřího Johna, které vzniklo těsně před oficiálním založením skupiny UB 12. Tedy poté, co se vrátil ze své první zahraniční cesty do Francie, kde studoval práci tamějších mistrů (Henry Matisse, Georges Braque). V obraze je patrná Johnova skromnost na barevnou paletu, která dílu dodává jistý pocit svátosti. Zdánlivě nehybný záznam se tak stává jasnou výpovědí autorova vidění daných situací a dává divákovi možnost nahlédnout do jeho neobyčejného světa.
Velkoformátová monumentální práce Františka Grosse "Slovensko" z roku 1964 je reprodukovaná v autorově monografii a shrnuje celý jeho dosavadní vývoj. Je to obraz z období, kdy se autor navrací k sobě samému a k tomu nejvlastnějšímu co ho vždy poutalo a sice propojení civilizace s aspektem hry s motivem strojku. V této době objevuje v souvislosti s poválečným vývojem důlní krajinu Česka a Slovenska a objevuje strojové mechanismy a konstrukce aplikované na důlní krajinu. Je to dílo které je nádherně znakové, koloristicky bravurně vypointované a velice úderné ve výrazných černých konturách. Jedná se o velice krásnou pozdní práci Františka Grosse.
Objekt s názvem „Černý stín“ je dílem jednoho z nejvýznamnějších českých představitelů konstruktivistického umění – malíře, sochaře a krátce i pedagoga – Františka Kyncla. Byť je všeobecně zapsán jako umělec konstruktivismu, pro svou tvorbu neměl teoretické definice v oblibě. Svá díla nazýval monostrukturami, což byl shrnující název pro jejich různorodé formy: reliéfy, kresby a prostorové konstrukce. Přičemž nikdy je nepovažoval za ukončené. Naopak zdůrazňoval jejich nekonečné možnosti dalšího rozpínání se do prostoru. Toto dílo překračuje svůj rámec tím, že jde do hluboko do duchovního prostoru. Jedná se o dílo velmi pregnantně vystavěno, konstruováno podle citu autora. Využil zde sklo, laminát, bambusové tyčky a vše je fixoval na pláně a zpevnilm dřeve. Je to práce, které autor věnoval několik měsíců. Vznikala od srpna do listopadu roku 1981.
Create your ACB account for free and gain access to a database of prices on Czech art auctions.
Register
