Václav Boštík je velkým solitérem českého umění druhé poloviny dvacátého století a jedním z nejvýraznějších představitelů lyrického proudu české poválečné abstrakce. Navzdory členství ve skupině UB 12 ho nikdy nelákaly kolektivní programy. Dával přednost svému bytostnému chápání obrazu, v němž se prolíná racionální reflexe s lyrickým gestem, bezprostřední vztah k matérii obrazu s hodnotami mimo něj. Jiří Valoch přesvědčivě napsal: „Mírou jeho tvorby je jednota.“ V 92. aukci umění vám nabídneme čtyři jeho díla.
15. 10. 2023 ० Topičův salon ० 92. AUKCE VÝBĚRU KLASICKÉHO A MODERNÍHO UMĚNÍ
„Malba je, z formálního hlediska, ve své nejzákladnější podobě členěním podkladové plochy. Tato plocha je silovým polem, v jehož uzlových bodech se shlukuje a hromadí hmota barvy, formuje se ve tvary a vytváří novou skutečnost, obraz našeho vesmíru. Obraz schopný dalšího rozvíjení. Plocha obrazu a tvar stojí přirozeně v opozici. Přitom však plocha volá po tvaru a tvar potřebuje ke svému rozvinutí plochu. A je v moci malíře, aby našel a užil ty prostředky, které jim oběma dovolí žít ve vzájemné shodě a jednotě.“ Václav Boštík
Malíř, grafik, ilustrátor, typograf, restaurátor, výtvarný teoretik a básník Václav Boštík se narodil v Horním Újezdu u Litomyšle jako syn výtvarně nadaného mlynáře Václava Boštíka st., provozujícího tzv. Ležákovský mlýn, jehož historie sahá až do patnáctého století a je dokonce spjata s proslulým selským rebelem Lukášem Pakostou. Umělecké sklony měl také mlynářův bratr František (katolický kněz, gymnaziální profesor v Chotěboři) i druhý syn – Jan, jenž po otci převzal mlýn. V letech 1925–1933 navštěvoval Václav Boštík litomyšlské gymnázium. V letech 1933–1937 studoval profesuru kreslení a deskriptivní geometrie na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství při Českém vysokém učení technickém v Praze (prof. Cyril Bouda, Oldřich Blažíček, Zdeněk Wirth). Roku 1937 vstoupil na Akademii výtvarných umění – školní rok 1937/1938 strávil v prvním ročníku všeobecné školy u Jakuba Obrovského, poté až do listopadu 1939 (tedy do uzavření českých vysokých škol) docházel do ateliéru Williho Nowaka. Ve studiu pak pokračoval od července 1945 do září téhož roku v grafické škole u Vladimíra Pukla. Poslední zkoušky složil v červnu roku 1946.
Kromě volné malířské a grafické tvorby zahrnuje Boštíkova tvorba např. i oponu Lidového domu v Poříčí u Litomyšle (1939), návrhy vitráží pro okna kaple sv. Jana Křtitele ve Svatovítském chrámu (1940, nerealizováno), oltářní obraz katedrály Božského Spasitele v Ostravě (1951-1954, s architektem Jaroslavem Čermákem, Jiřím Mrázkem a Adrienou Šimotovou), 77 298 jmen obětí holocaustu z Čech a Moravy napsaných na zdi Pinkasovy synagogy v Praze (1954–1959, s Jiřím Johnem), malbu pro čekárnu odbavovací budovy pro lety do zahraničí v Praze - Ruzyni (1961–1962) nebo restaurovaný sgrafitový plášť litomyšlského zámku (1974–1986).
Po roce 1989 byla Boštíkova tvorba oficiálně oceněna řadou vyznamenání: v roce 1991 byl jmenován rytířem Řádu umění a literatury, udělovaného francouzským ministrem kultury, roku 2000 se stal čestným občanem Litomyšle, v roce 2004 mu prezident České republiky udělil Medaili Za zásluhy (I. stupně) a téhož roku obdržel i Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.
Obraz "Bez názvu" Václava Boštíka je krásným příkladem jeho tvůrčího hledání první poloviny šedesátých let, kdy se dostal na novou rovinu zobrazení, přecházel od prázdna ke znaku a zpět. Komorní plátno ztvárňuje jakousi geometrickou síť s uzlovými body, připomínající kmitající částice ze záznamu nějakého fyzikálního procesu. Pozadí je na této konstrukci nezávislé, abstraktní, až šímovsky „vytírané“. Nabízený obraz lze vnímat jako jeden z bezprostředních předznamenání autorova příslovečného konceptu silového pole se shluky barev a jemnými liniemi.
pastel
h 9,5 ✕ w 9,5 cm
Signature: MD Boštík
Starting price: | CZK 15 000 |
1980s
coloured pastel, carton
h 44 ✕ w 36 cm
Signature: MD Boštík
Starting price: | CZK 80 000 |
pastel
h 9 ✕ w 9 cm
Signature: MD Boštík
Starting price: | CZK 15 000 |