21 děl pro Ukrajinu míří z Paříže do Topičova salonu!

Rozhovor o projektu s ukrajinskou kurátorkou a historičkou umění Oksanou Trypolskou:

My Ukrajinci, kteří nyní žijeme v zahraničí, nechápeme svůj exil jako útěk. Je nás velmi mnoho, kteří se cítíme být bojujícími vojáky i přesto, že nemáme v rukou skutečné zbraně. Můj kyjevský přítel a malíř Volodymyr Budnikov to popsal trefně: „Tužka je má puška!“. Od začátku invaze, nejprve v Kyjevě, poté ve Lvově a nyní v Berlíně maluje své symbolické válečné obrazy. Veškerý příjem z jejich prodeje posílá ukrajinské armádě. Je to tedy vlastně aktivní voják, i když pro svůj věk (75) nemůže bojovat přímo na frontě. Ale bojuje se i jinde. V Paříži, v Berlíně, i u vás v Praze. Mnozí lidé si přestávají uvědomovat, že tuhle válku musíme vyhrát „za každou cenu“. A k této ceně jsou mimo jiné potřeba i peníze.

Jak jste na myšlenku mezinárodní charitativní aukce vůbec přišla?

Německo, Francie i Česko hrají již nyní v celém konfliktu významnou roli, jejich vlády i obyčejní lidé jsou na naší straně, vážíme si toho. Ale i tady je třeba mobilizovat. Berte to tak, že mobilizujeme zázemí. Neboť západní Evropa je, ať chce nebo nechce, zázemím této války. A mnozí už jste přispěli penězi nebo jiným darem, možná to je už únavné. Ale ve válce je vše jinak. Kdo je víc unaven, prohraje. V tom mi bylo velkou vzpruhou mé pařížské setkání s Karlem Janečkem, když jsem mu představila Budnikovovy kresby v rámci přípravy jiného projektu. Okamžitě reagoval a řekl, že takhle přesně se má bojovat. Kdo nemůže se zbraní, musí bojovat jinak. Třeba takhle! Zdá se, že má mimořádný smysl pro emocionalitu. Ta díla jsou skutečně až děsivě alarmující. Neváhal dlouho a souhlasil s tím, že podpoří můj charitativní projekt na pomoc Ukrajině.

21 děl pro Ukrajinu, ta hezká česká slovní hříčka, to byl váš nápad?

Ne, ne, natolik česky neumím, ale dokážu to ocenit. V jiných jazycích to takhle nefunguje. Celý nápad vykrystalizoval ve skutečně mezinárodním propojení, v Paříži se akce jmenuje 14 dessins pour l’Ukraine, tedy 14 kreseb pro Ukrajinu, kde českou slovní hříčku nahrazujeme symbolickým počtem zastavení na křížové cestě. Jak jsem si všimla, i Karel Janeček má zálibu v symbolice čísel a jednadvacítka je mu milá, tak nebylo těžké nabídnout pro Prahu 21 děl…

Co přesně v Praze uvidíme?

Vedle fotografií Olexandra Čekmenova z cyklu Kyjevští občané, které do Prahy přiváží kolegyně Staubová, to bude Budnikovova čtrnáctidílná křížová cesta z cyklu Čas války a kresby jeho spolubojovnice Vlady Ralkové, neméně pozoruhodné válečné záznamy z jejího exilu ve Lvově. V charitativní aukci nabídneme 10 děl z Budnikovova cyklu Čas války, 10 děl z cyklu Ralkové a jedno překvapení.

Může se o překvapení mluvit?

Samozřejmě. Ve výtvarném umění je zvykem mluvit o čemkoli a jakkoli, třeba i nesmysly. Podstatná ale naštěstí není řeč, ale zrak. Je to podobný rozdíl jako mezi jevem a zjevením. To dílo, které nevidíte, ale v Praze ho uvidíte, je zjevením. Alespoň to potvrzují všichni mí kolegové kunsthistorici, kteří ho viděli. Je to Budnikovovo dílo Válka, které vzniklo v jeho berlínském exilu o prázdninách. Můj kolega, francouzský historik umění, když jsme ho spolu, bez přípravy, viděli, řekl po jedné vteřině: „Válka!“ A po další minutě: „Ukrajinská Guernika !“ Neuvěřitelná emocionální síla vyvěrající z toho obrazu je právě to, co jej vzdáleně spojuje s obrazem Picassovým, nicméně společných mají více věcí: oba jsou černobílé a oba mají podobný rozměr, ten Budnikovův měří 2 x 10 metrů. To dílo je nejen gigantických rozměrů, ale, o tom jsem zcela přesvědčena, je i podobně velké. Myslím to symbolicky. Vejde do dějin umění 21. století. 

Uvědomili jsme si současně, že takové dílo nemůžeme nikomu prodat. Bude spoluvlastněno všemi dražiteli-přispěvateli, chcete-li - virtuálními vojáky. Jeho cena nebude konečná a bude logicky stále stoupat. Bude to taková gigantická akcie pro Ukrajinu.

Chystáte se tedy vytvořit virtuální armádu?

Armádu možná ne, tu řídí jiný Volodymyr. Ale ten náš, Volodymyr Budnikov, je příkladem pro ostatní, je vlastně v čele odhodlaného šiku lidí, kteří si uvědomují, že umění musí být (může-li) bojující. Že může burcovat, vztyčit prapory a vlajky z barevných pláten a táhnout proti nepříteli. Umění není jen obtisknuté ego, jak si řada lidí myslí a řada umělců osvědčuje. Umění je způsob boje za lepší, krásnější svět. Tak to vidím já a byla bych ráda, aby se ten lepší svět podařil. Jiný nabízet nelze. 

Z rozhovoru Stanislava Vojtíška s Oksanou Trypolskou.

Kde? Co? Kdy a jak?

Tisková konference a vernisáž: v pondělí 14. listopadu v 11:21 za účasti obou umělců v Topičově salonu, Národní 9, Praha.

Předaukční a poaukční výstava: pro zájemce o vystavená díla a potenciální dražitele budou díla vystavena od 15. do 16. listopadu od 11 do 18 hodin v Topičově salonu, Národní 9, Praha. Výstava pak ještě potrvá v pátek 18. a v sobotu 19. listopadu ve stejném čase.

17. listopadu, v den boje za svobodu a demokracii, bude výstava otevřena pro veřejnost od 9 do 18 hodin.

Slavnostní aukční večer: 17. listopadu, Topičův salon, od 19 do 22:30 hodin.

Aukce: samotná aukce začne v Topičově salonu 17. listopadu v 21:00 a bude přenášena prostřednictvím aukčního portálu www.livebid.cz

Vydraženo bude:

10 děl z cyklu "Čas války" od Volodymyra Budnikova a 10 děl z cyklu "Lvovský deník" od Vlady Ralkové. A též monumentální dílo Volodymyra Budnikova "Válka" (2022), přezdívané, okamžitě po jeho vytvoření v Berlíně "Ukrajinská Guernica", o rozměrech 2 x 10 metrů. Toto dílo bude virtuálně rozděleno na 21 částí a spoluvlastněno všemi zúčastněnými dražiteli. Jeho cena nebude konečná a bude stoupat prostřednictvím dalších spolumajitelů až do vítězství ukrajinské armády. Poté bude věnováno Ukrajině.

Aukce i výstavy jsou pořádány s podporou Karla Janečka. Veškerý výnos bude věnován bojující Ukrajině.