Snad nejcharakterističtějšími Kulhánkovými náměty jsou portréty slavných osobností minulosti a témata z anatomie člověka.
Od roku 1968 byl Kulhánek stíhán a v březnu 1971 zatčen a uvězněn StB. Byl obviněn, že svými grafickými listy s tváří Stalina hanobí představitele komunistických zemí. Na celkem jedenácti grafikách, které režim označil za tzv. ideově nebezpečné, byl totiž deformovaný Stalinův obličej, dále perforované pěticípé hvězdy a budovatelsky radostné obličeje změněné v ohyzdný škleb. Na základě těchto počinů měl celá 70. léta zákaz vystavovat, dále zákaz spolupráce s nakladatelstvími. Svá díla proto ilegálně prezentoval pouze v zahraničí, a to pod pseudonymem Ulrich Böhm.
V 80. letech vytvářel především litografie inspirované lidským tělem. Ikonické jsou pro něj z tohoto období cykly: „Metamorfózy“; „Tváře“; „Ruce“.
Rovněž tehdy vytvořil celou řadu leptů významných osobností: Jana Husa, Boženu Němcovou, Marii Terezii, T.G. Masaryka, Johannese Keplera a Tycho Brahe, ad.
V období let 90. se pak věnoval tvorbě českých bankovek a poštovních známek.
Oldřich Kulhánek se svou tvorbou zařadil mezi přední představitele českého ex libris.
Za svou grafickou práci získal celou řadu ocenění. Jeho díla jsou dnes zastoupena ve sbírkách: The Library of Congress USA, Centre Georges Pompidou v Paříži, Národní galerie Praha, The Art Institute of Chicago, Musee d‘Art et d´Histoire v Ženevě a mnoha dalších.