36Mikuláš Medek

1926 – 1974

Hlava, která spí imperialistický spánek

Celé Medkovo dílo je vlastně vytvořeno na základě několika myšlenek, jejich obměňováním, komplikováním, zjednodušováním nebo ironizováním prostřednictvím odlišného znakového aparátu. Jednou z těchto myšlenek je téma spánku. První obraz spící figury pochází z roku 1953 – Hlava, která spí imperialistický spánek (idyla obrácená naruby – černá idyla), druhý obraz, Spící I z následujícího roku, byl později přemalován. V obou případech jde o ženský poloakt, ležící na stole (1953) nebo na lehátku (1954) v poloze, kterou Medek přesně popsal. Medek sdílel základní životní pocit s básníky své generace, s K. Hynkem a V. Effenbergerem, mezi jejich černými hrami nebo černým románem ze současnosti Aby žili (1952) a Medkovými obrazy, jako je Hlava, která spí imperialistický spánek, existuje nesporná vnitřní příbuznost, syrová skutečnost, v oficiální socialisticko realistické produkci idealizovaná v optimistický kýč, je tu brutálně zvrácena ve svou negaci, v černý kýč, při zachování všech rysů snadné komunikativnosti.