16 Luděk Marold 1865 – 1898 Portrét Goetheho Werthera

Konzultováno s Prof. PhDr. Jaromírem Zeminou a akad. mal. Věrou Cedlovou (restaurátorka Národní galerie v Praze). Marold byl ve své době nadmíru populární a slavný malíř. V šestnácti letech vstoupil do přípravky na akademii, po půl roce byl ale odtud vyloučen „pro neodstranitelnou nepíli a úrážlivé chování vůči třídnímu profesoru“. Potom studoval v Mnichově a Paříži. Když ve svých třiatřiceti letech zemřel, měl pověst nejtalentovanějšího malíře a ilustrátora. Marold dokonale ovládl veristický způsob naturalistického přepisu skutečnosti. Již během svého studia obsáhl postupy a prostředky ateliérové malby a dokázal je využít k záznamu obrazů dobového života. Jeho akvarely kombinované s kvašem se však postupně vyprostily z područí žánrově popisného naturalismu a směřovaly k dekorativním arabeskám tvaru Art nouveau (secese). Z veristického popisu Marold přešel k stylizovanému projevu, zachycujícímu dekadentní pocity a nálady společnosti své doby. Módní dandyovská samozřejmost jeho projevu jej předurčovala i k plakátové tvorbě.