19Max Švabinský

1873 – 1962

Diana na lovu

provenience: sbírka JUDr. Otokara Riegla, Ústí nad Orlicí; sbírka Patrika Šimona vystaveno: – České muzeum výtvarných umění v Praze, 12. 12. 2007 – 17. 2. 2008 – Galerie výtvarného umění v Hodoníně, 5. 3. 2008 – 27. 4. 2008 – Východočeská galerie v Pardubicích, 15. 5. 2008 – 20. 7. 2008 – Galerie výtvarného umění v Chebu, 18. 9. 2008 – 30. 11. 2008 Galerijní kresba pochází z významné prvorepublikové sbírky umění doktora Otokara Riegla, který se znal se Švabinským osobně a shromáždil kvalitní kolekci prací nejen tohoto autora, ale i Mikoláše Alše a ostatních českých malířů 19. a 20. století. Definitivní obraz se nachází ve sbírkách Národní galerie v Praze. Téma ranního lovu Švabinský zpracoval také v několika variantách grafických listů. Impresivní zaujetí pro skutečnost inspirovalo Švabinského k vytvoření této monumentální kresby za jeho prázdninového pobytu na Kozlově, kde vkomponoval do reálné přírodní rokle snivý element ženy-lovkyně, která v dramatickém pohybu napínajícího luku střílí šíp po exotické rajce skryté v listoví houštiny. O mimořádnosti tohoto tématu svědčí nejen již zmíněné grafické varianty, ale zejména také fakt, že pohybová dramatizace ženy odpovídá Bourdellově plastice Lučistník – Prométheus, která byla v roce 1909 úspěšně vystavována v pražském Mánesu a zároveň zakoupena do sbírek budoucí Národní galerie. Tato skutečnost vypovídá o tom, že Švabinský, který byl později českou avantgardou nařknut z tuhého akademismu, usilovně i v pozdějším období reagoval na silné avantgardní podněty, aniž by ztratil něco na síle svého vlastního výrazu. Kresba je velmi expresivní a vzhledem ke svému formátu a ojedinělému tématu se řadí mezi málo dostupné originály tohoto autora, jehož obrazy a kresby se na českém trhu s uměním nevyskytují příliš často.