V roce 2025 se v Jízdárně Pražského hradu uskutečnila rozsáhlá retrospektivní výstava, která navázala na udělení státního vyznamenání České republiky Františku Mertlovi v roce 2023. V návaznosti na tuto výstavu se Franta rozhodl věnovat část svých nejvýznamnějších děl městu Vence, kde od roku 1958 žije společně se svou manželkou Jacqueline. Připomenout je třeba i skutečnost, že za jeho emigraci se tehdejší komunistický režim tvrdě pomstil jeho rodině.
Musée Fondation Émile Hugues ve Vance, kde se dříve těšil uznání například Henri Matisse, inaugurovalo nový trvalý výstavní prostor s názvem „Espace Franta“. František Mertl se tak stal prvním českým malířem, jemuž se dostalo takového uznání ve Francii.
Franta v červnu 2026 otevřel hřbitovní kapli Saint Michel v Saint Paul de Vence, neboť mu byla svěřena její výzdoba. O jak významný počin se jedná, svědčí fakt, že na počátku rekonstrukce stál světoznámý architekt Jean Nouvel. Ten stojí za mimořádnými projekty, k nimž se řadí například Louvre Abu Dhabí, Národní muzeum v Dauhá, Musée du quai Branly v Paříži či Zlatý Anděl v Praze). Nouvel však v důsledku havárie v jeho ateliéru v Saint Paul de Vence město opustil a na projektu již dále nespolupracoval. Výzdoba kaplí patří ve Francii k nejprestižnějším zakázkám. Oblast kolem Saint-Paul-de-Vence je neodmyslitelně spjata s dějinami moderního umění. Pablo Picasso zde vytvořil výzdobu kaple ve Vallauris, Henri Matisse kapli ve Vence a na místním hřbitově je pochován Marc Chagall, s nímž Frantu pojilo dlouholeté přátelství.
„Výtvarné umění není nic jiného než pokračování úsměvu, výkřiku a někdy i žaloby.“
Tato autorova slova výstižně charakterizují jeho celoživotní tvorbu. Dílo Františka Mertla se vyznačuje mimořádnou citlivostí ke kráse i tragice lidské existence, a proto bývá řazeno k proudu tzv. nové figurace. Ústředním tématem jeho tvorby je člověk a jeho postavení v moderním světě.
Ve Frantových pracích lze rozlišit tři základní tematické okruhy. Prvním je vztah člověka a techniky, respektive střet lidské individuality s mechanizovanou civilizací. Druhý okruh formovaly jeho cesty do Senegalu, následně po africkém kontinentu a pobyt v New Yorku, během nichž se intenzivně zabýval problematikou násilí, rasismu, agrese a společenského odcizení. Třetím významným tématem je zkušenost exilu, která zásadním způsobem ovlivnila jeho osobní život i umělecké směřování.
Na svých plátnech zachycuje člověka v celé jeho existenciální složitosti, a to s jeho zranitelností, silou, utrpením i důstojností. Odhaluje drama lidského údělu a současně nastavuje zrcadlo světu poznamenanému technikou, násilím a konzumním způsobem života. Ve svých malbách, kresbách i sochách ztvárňuje postavy a krajiny nesoucí stopy historie, lidských osudů i silného emocionálního náboje. Výraz jeho děl podtrhuje temná barevnost, výrazná modelace tvarů a dramatická kompozice. Přestože mohou jeho práce na první pohled působit syrově či pochmurně, sám Franta je chápe především jako prostředek osobního osvobození a způsob, jak prostřednictvím umění sdělit své hluboce humanistické poselství.
Frantova díla na našich aukcích
O mezinárodním významu Frantovy tvorby svědčí zastoupení jeho děl ve sbírkách předních světových institucí. Patří k nim mimo jiné Guggenheim Museum, Brooklyn Museum či Bronx Museum of the Arts v USA. Ve Francii vlastní jeho díla instituce Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris, Centre Pompidou, Musée Picasso Antibes a jak již bylo řečeno, v Musée Fondation Émile Hugues ve Vance má Franta trvalou expozici.
V České republice je zastoupen například ve sbírkách Národní galerie v Praze, v Českém muzeu výtvarných umění v Praze, v Moravské galerii v Brně, v Muzeu města Brna na Špilberku, v Muzeu Vysočiny v Třebíči, kde byla na počest rodákovi otevřena stálá expozice. Není proto překvapením, že se Frantova díla těší zájmu českých sběratelů. Sálovými aukcemi společnosti 1. Art Consulting prošlo v posledních letech několik významných autorových obrazů.
Bez názvu (Hlídač)
Na červnové aukci roku 2025 bylo draženo dílo „Bez názvu (Hlídač)“. Expresivně pojatá práce se silným existenciálním nábojem představovala menší variantu obrazu vystaveného na retrospektivě v Jízdárně Pražského hradu. Obraz reprezentuje autorovu výraznou tvůrčí linii věnovanou figurám afrických postav. Zobrazenou figurou jako by prostupovala tragika lidské existence, kterou umocňuje precizně vystavěná anatomie i působivá barevnost. Obraz se vydražil za konečných 256 tisíc korun včetně aukční provize.
Lien (Odkaz)
Výrazný nárůst oproti vyvolávací ceně a překonání dvoumilionové hranice zaznamenal v březnu roku 2026 Frantům obraz „Lien (Odkaz)“. Jeho ústředním motivem je symbolické propojení lidského těla s motivem připomínajícím pupeční šňůru, která však přechází do struktury počítačového čipu. Franta prostřednictvím této tísnivé metafory upozorňuje na rostoucí moc techniky nad člověkem a na proměnu přirozených lidských vazeb ve vztah podřízenosti moderním technologiím. Obraz byl vydražen za 2,2 milionu korun.
Zápas
Na červnové aukci v roce 2026 se za konečných 976 tisíc korun vydražila Frantova expresivní a dynamická olejomalba s názvem „Zápas“. Motiv bojujících postav odráží autorovo zaujetí lidskou figurou, fyzickým vypětím a existenciálním bojem. Cykly bojů a zápasů představují humanistické a pacifistické poselství.
Frantovo dílo představuje výjimečné propojení osobní zkušenosti, hlubokého humanismu a mimořádné výtvarné síly. Přestože většinu života tvořil ve Francii, zůstává jednou z nejvýznamnějších osobností českého poválečného umění. Rostoucí zájem českých i zahraničních sběratelů potvrzuje, že jeho obrazy nejsou pouze cennými sběratelskými artefakty, ale především nadčasovými výpověďmi o člověku a jeho místě ve světě. Výsledky aukcí společnosti 1. Art Consulting zároveň ukazují, že Frantova tvorba má na domácím trhu mimořádný respekt i investiční potenciál.