Blog
Sdílet:

Dílo Pravoslava Kotíka v 84. AUKCI MODERNÍHO UMĚNÍ // 13. 6. 2021 //

18/5/2021

„Kotík (…) bere z hotové verze kubismu jednotlivé kameny, aby z nich vystavěl vlastní dům.“ Ludmila Vachtová

Raná díla Pravoslava Kotíka byla ovlivněna expresionismem a fauvismem. Jeho výraz se blížil některým příslušníkům Osmy a Skupiny výtvarných umělců, od nichž ostatně nebyl příliš věkově vzdálen. Ve dvacátých letech se nechává inspirovat sociálním realismem, neoklasicismem i kubismem, s nímž se seznámil na svých studijních cestách po Francii. Celé jeho dílo prostupuje základní motiv existence člověka ve složitých mezilidských vztazích.

Autorovu uměleckou dráhu zbrzdila druhá světová válka, kdy nemohl veřejně vystupovat a ztratil možnost prezentovat svá díla v zahraničí, kde byl do té doby velice úspěšný. V tomto období se vrací zpět k tématu venkova. Zaměřil se na ztvárnění obyčejných lidí a jejich života pohledem městského člověka. V padesátých letech postupně dospívá k nefigurativnímu tvarosloví.

Dílo „Realistická nekrajina“ je krásným, koloristicky a tvarově neobyčejně působivým Kotíkovým obrazem, v němž místo reality hraje prim autonomní skutečnost obrazu, vystavěná na harmonii, kontrastu barvy, linii a její energii. Základní malířův inspirační zdroj by se asi nepodařilo jednoznačně identifikovat, kdybychom neznali jeho název. Kotíka zde zajímá spíše krajina viděná do hloubky, ve svém vertikálním průřezu, jako místo, kde jsou rudné žíly a naleziště polodrahokamů. Jde tu o ukázkový příklad umělcovy „geografické determinace“, kdy se po více jak půl století rozpomíná na svůj pracovní pobyt na Novopacku v oblasti známé svými nalezišti polodrahokamů. Nikdy nezapomněl na typickou barvu hlíny - červenice, ani na vnitřní kresbu achátů, záhněd či ametystů.

Obraz „Realistická nekrajina“ skvěle reprezentuje Kotíkovo závěrečné nefigurativní období, jež je dokladem dynamické, stále hledající povahy autora, jehož výtvarná invence mu nedovolovala ustrnout na dosaženém.

Sdílet: