Aukce "Z depozitářů Galerie Zlatá husa III"

Velice působivá olejomalba je dílem Jana Preislera, umělce secesního symbolismu, v jehož tvorbě se osobitě propojují dobové vlivy. „Lidská myšlenka tvůrčí“ je autorovým finálním návrhem, který následně vytvořil ještě v monumentální verzi. Ta je levou částí ústředního triptychu na bankovní budově, orientované průčelím do ulice Na Příkopě v Praze. Obraz rozvíjí jeden z Preislerových hlavních motivů, postavu Jánika, která je malířovým „alter egem“. Vesnický chlapec s havraními vlasy, který se objevuje na všech klíčových obrazech tohoto jedinečného umělce.

Letní den, posečená pole v podhorské krajině u břehů Divoké Orlice je námětem obrazu „O žních u Potštejna“ Václava Špály, autora patřícího k zakladatelům českého moderního umění 20. století. Nabízené dílo pochází z autorova slavného a mezi sběrateli nesmírně ceněného „modrého období“ v letech 1927-1929. Toto období se vyznačuje Špálovou uměleckou zralostí a vrcholným malířským rozmachem, což se projevuje ve velkolepých kompozicích. Temná modř se stala natolik charakteristickým rysem Špálovy malby, že zpětně získala adjektivum „špálovská modř“.

Skvostné dílo je prací Josefa Šímy, jehož tvorba zaujímá významné místo v evropském umění dvacátého století. „Bez názvu (Z cyklu Návrat Theseův)“ představuje komorní dílo, v němž se rozvíjí linii Theseova příběhu. První studie cyklu vznikly v roce 1932, další skici a velký triptych (první část představoval Mladý Théseus, střední Mínotauros, obě nezvěstné, a třetí Návrat Théseův, dnes v GHMP) roku 1933. Šíma ve svém cyklu postupně opouští mytologické souvislosti a jeho interpretace nabývá obecnějšího významu. Tak je tomu i v tomto díle, v němž je novým prvkem motiv antických ruin, které obrůstají zelení. Formy podléhající rozpadu jsou zároveň součástí nového života. Tyto formy jsou protikladem k bělostnému krystalu, jehož dokonalý tvar se pro Šímu stal symbolem racionalismu, kontrastu s iracionálními osudovými silami.

Sběratelsky nesmírně vzácná xylografická koláž pochází od Jindřicha Štyrského, autora světového významu a jednoho z nejznámnějších představitelů meziválečné avantgardy. Těmto kolážím se věnoval od třicátých let, přičemž podle mnohých se jim v českém prostředí věnoval nejsoustavněji. Nabízená koláž vznikla jako ilustrace ke stěžejnímu dílu Isidora Ducasse alias Comta de Lautréamonta, který je surrealisty chápán jako vzor a jejich předchůdce. Stejně jako Lautréamont i Štyrský šokuje, pobuřuje a vzdoruje domnělým autoritám ve společenském životě, literatuře, umění. Jako by se samotná koláž vysmívala těm, kteří po ní dychtí, jako by jim unikala svou silou a otevřenou syrovostí.

„Provensálská krajina s kvetoucími mandloněmi“ je delikátní prací Otakara Kubína, autora světového renomé, jehož umělecký projev představuje syntézu racionálně budované kompozice a citlivé souhry barvy a světla. Na obrazu je mistrně zachycena provensálská krajina s táhlým pohořím Luberon na obzoru. Krajina, která působí klidně až nehybně, poskytuje divákovi možnost potěšit se její prostou krásou. Povětšinou od slunce vyprahlá kamenitá krajina zažívá na počátku jara zázrak znovuzrození, oděný do barev zazelenalé trávy a růžovo-bělostného hávu kvetoucích mandloní.