Blog
Share:

František Muzika a jeho snová scéna

2/6/2023

"Velký sen II" je sběratelsky významné, na trhu raritní dílo Františka Muziky, které vzniklo jako jedno ze tří finálních realizací cyklu "Sny". Komornější verzi "Velký sen I" naleznete ve sbírkách Galerie moderního umění v Hradci Králové a nejrozměrnější "Velký sen III", tvoří součást sbírek Národní galerie v Praze. Nepromarněte jedinečnou šanci investovat do díla vysoké kvality a výjimečnosti, jako je právě tento obraz nabízený naší aukční společností.

𝟏𝟏. 𝟔. 𝟐𝟎𝟐𝟑 ० Topičův salon ० 91. AUKCE VÝBĚRU KLASICKÉHO A MODERNÍHO UMĚNÍ

Dílo "Velký sen II" je originálním, vrcholně surreálným dílem Františka Muziky - neobyčejně vzdělané a kultivované, lidsky nezapomenutelné osobnosti, jejíž tvorba patří bezvýhradně k české i světové avantgardní výtvarné scéně. František Muzika zasáhl výrazně nejenom do oblasti malířství, kresby a grafiky, ale také do oborů knižní grafiky a scénografie, v nichž měl "lví" podíl na jejich formování.

Muzika byl členem Devětsilu (1921–1922), Nové skupiny (1923) a SVU Mánes (od 1923). Na Akademii výtvarných umění studoval v letech 1918–1924, nejprve u prof. J. Obrovského, poté u K. Krattnera. Po konfliktu s ním odešel do sochařského ateliéru prof. Jana Štursy, který mu povolil i nadále malovat. Po absolutoriu pobyl rok v Paříži (1924–1925).

V malířské, kreslířské a grafické práci prošel nejprve obdobím magického realismu a primitivizujícího neoklasicismu, aby v polovině dvacátých let dospěl k lyrickému kubismu. Mezinárodní výstava Poesie 1932, konaná v pražském Mánesu, na níž byl reprezentativně zastoupen, již otevírala cestu k imaginativní malbě a surrealismu. Se surrealistickou poetikou souzněly jeho obrazy s typickým motivickým repertoárem ruin, antropomorfizovaných skal, torz a drapérií od poloviny třicátých let. Etapu angažované, protiválečné tvorby symbolicky uvedla Výstava československé avantgardy v Domě uměleckého průmyslu v Praze, uspořádaná kolektivem divadla D37, jíž se Muzika taktéž účastnil.

František Muzika byl v době nejzběsilejšího útlaku druhé světové války jedním z těch, kteří odmítli cokoli slevit ze svých vyhraněných názorů na povahu a smysl moderního umění a nesli prapor avantgardy, oslabené smrtí Jindřicha Štyrského (†1942), Aloise Wachsmana (†1942) a Františka Janouška (†1943), i za cenu tvrdých perzekucí, hrdinně dál.

"Velký sen II" Františka Muziky, to je fantastický divadelní sen jedinečného lyrismu, zrozený "z ducha poesie a snad i z ducha hudby" Karel Teige

Jestliže autorovy první válečné olejomalby byly poznamenány smrtí, žalem a beznadějí, v obrazech z důkladně promýšleného a připravovaného cyklu "Snů" a z něj vyrůstajícího cyklu "Z Českého ráje" se pod lehkým hávem melancholie začínají ozývat nové tóny naděje a víry.

Obraz "Velký sen II" je jednou ze tří finálních realizací cyklu "Sny": "Velký sen I", komornějšího formátu 32 × 42 cm, se dnes nachází ve sbírkách Galerie moderního umění v Hradci Králové, zatímco nejrozměrnější "Velký sen III" (96 × 145 cm), vzniklý až následujícího roku (1943), tvoří součást sbírek Národní galerie v Praze. Vlastní myšlenková geneze tohoto souboru sahá až k autorově scénické "Juliettě" Bohuslava Martinů.

„Velký sen II“ je jedním z ikonických surreálných děl Františka Muziky, obrazem obrovského básnivého potenciálu, který může, „obtížen tajemstvím, fascinovat a uhranout naše budoucí sny svou záhadnou hypnotickou mocí.“ Karel Teige

V obrazu "Velký sen II" propojil František Muzika v nesmírně sugestivní formě magického realismu několik svých obsedantních představ. Tou první, ústřední, je motiv Juliettiny hlavy, koncipovaný jako její dům, spojený s lodní přídí a plachtou. Jestliže Julietta, charakterizovaná úsměvem doslova leonardovským, symbolizovala Muzikovi původně touhu, zde se stala symbolem znovuvzkříšené naděje a víry. Dosvědčuje to především utváření Juliettiny hlavy ve formě klasického profilu, upomínající ve spojení s lodí na antickou bohyni Niké (Vítězství). Zatímco kamenná zídka s nepřehlédnutelno trhlinou a polorozbitou vázou je ještě mementem válečné destrukce, prosvětlené pojetí oblohy a perspektivní úběžník pomyslného náměstí směřující do dáli, k imaginárnímu bodu v prostoru, jsou dalšími výmluvnými náznaky světlých zítřků. Druhou Muzikovou utkvělou představou je nově konstituovaný motiv vysokého menhiru pískovcových skal, nabývající podoby ženského torza, který předznamenává myšlenku realizovanou v obrazech Z Českého ráje.

"Malíř, jenž ve skalách, v listech rostlin a ve vodách čte krásné a melancholické tváře nebo masky žen s fascinujícími leonardeskními úsměvy (…), ptá se tím své vlastní touhy, řeší hádanku svého údělu." Karel Teige 

František Muzika // Velký sen II (1942)

Reprodukováno:

  • František Šmejkal, František Muzika (monografie), Odeon, Praha, 1966, obr. 79 (katalog)
  • František Muzika (1900–1974), Obrazy, kresby, scénické návrhy, knižní grafika, Národní galerie v Praze, Valdštejnská jízdárna, 1981, obr. 12 (č. k. 74)

Vystaveno:

  • František Muzika, Výstava obrazů z posledních let, Hořejšova galerie v Praze, 1946, č. k. 16
  • František Muzika, Obrazy z let 1935–1965, Galerie Fronta Praha, 1966, č. k. 9
  • František Muzika (1900–1974), Obrazy, kresby, scénické návrhy, knižní grafika, Národní galerie v Praze, Valdštejnská jízdárna, 1981, č. k. 74

Všechna díla Františka Muziky v aukci umění 1. Art Consulting:

Share: