16Jan Zrzavý

1890 – 1977

Hoře

na rubu etiketa Vystaveno na výstavě Umělecké besedy v Obecním domě hl. m. Prahy v březnu 1940, kat. č. 47, etiketa sběratele – Ing. J. Pajdla, Praha 2, popsáno na blind rámu J. Zrzavý – Hoře se jménem prvního vlastníka – Johanes Urzidll, etiketa Kestner gesellschaaft Hannover 2795, tři nečitelná razítka výstav a přípisy sběratelů (majitelů) reprodukováno: - ve všech monografiích Jana Zrzavého, např. na obálce monografie Františka Dvořáka Jan Zrzavý, Nakladatelství ČSVU 1965 - v monografii Miroslava Lamače Jan Zrzavý, Odeon 1980, č. 53, - v knize kolektivu autorů Dílo Jana Zrzavého 1906–1940, vydala Umělecká beseda a Družstevní práce 1941 - v katalozích výstav provenience: - do r. 1938 majitel Johanes Urzidll - poslední majitel dr. Pajdla. Obrazy Jana Zrzavého Hoře (1915) a Utrpení (1916) představují gradaci od slzy zármutku k výkřiku metafyzické bolesti. K oběma obrazům existují kresebné studie. Hoře působí monolitickou plasticitou až téměř goticky. Snad proto, že zabstrahovanou formou kontrastuje naturalistický detail, např. skoro ideální polokoule zavřených očních víček se zářezem úst, náznakem nosní dírky, slzou atd. Zrzavý chápe barvu jako sugestivní, symbolický kolorit, výraz psychického pocitu: „Barva je psychickou silou, je viditelnou duší.“ Tomu odpovídá děsivě rudá v Hoři. Kulatostí objemů, světelnou modelací hmot i syntetickou stažeností tvarů vrací se tu opět k zásadám získaným studiem díla Leonarda da Vinci.