Blog
Share:

Co se děje ve světě nákupů a prodejů uměleckých děl?

6/9/2022

Lze tvrdit, že trh s uměním dlouhodobě vykazuje stabilitu a růst?
A můžeme říci, že kvalitní umění představuje jistotu a uchování hodnot? Pojďme se na to společně podívat.

J&T Banka (společnosti dlouhodobě zaměřené na podporu umělecké scény a trhu s uměním) ve spolupráci s odborným serverem Artplus.cz (pravidelně mapujícím a analyzujícím český trh s uměním) připravili první reprezentativní průzkum mezi hlavními účastníky trhu s uměním v Česku. 

Napříč sběrateli, prodejci umění a odborníky, kteří se na umění a jeho hodnocení a posuzování specializují, nashromáždili na přelomu února a března 2022 nemalé množství dat. Celkem se průzkumu zúčastnilo 829 respondentů. Vznikl tak poprvé ucelený, podložený přehled, jak se v Česku nakupuje umění, jak se tvoří umělecké sbírky, ale také jaké trendy na trhu převládají a nakolik je pro jeho aktéry transparentní. Podrobně si studii můžete prohlédnout v odkazu níže.

Na základě nashromážděných dat lze říci, že český trh s uměním prožívá v posledních letech dynamický vývoj. Rostou obraty na aukcích uměleckých děl, přibývá prodejních galerií, které zastupují současné umělce. Ceny kvalitních uměleckých děl stoupají a ty nejvzácnější lámou historické rekordy.

V období, kdy se svět po dvou letech probouzel z pandemického stavu, bylo jasné, že trh s uměním Covid-19 ovlivnil a poznamenal. Také mnoho galerií muselo být uzavřeno, plánované programy, výstavy, prodeje byly hromadně rušeny a přesouvány na neurčito. To mělo na uměleckou scénu a trh nepochybně vliv. Již tak vysoce digitalizovaný svět byl nucen ještě více se uzavřít do virtuální sféry. Trh s uměním se odehrával zpravidla v on-line zóně.

Po těchto dvou letech, kdy se společnost začala pomalu a opatrně navracet do znovu „otevřeného světa“, ocitli jsme se před něčím mnohem děsivějším, než byl Covid-19, a sice před válkou v Evropě. 24. února 2022 ruská vojska zaútočila na svobodnou Ukrajinu. Na tuto tragédii reagovala umělecká scéna napříč celého světa poměrně rychle a jednoznačně. Galeristé, aukční domy, výtvarníci i studenti umění pořádali dobročinné aukce uměleckých děl, odborníci z celého světa se začali zasazovat o záchranu ukrajinského kulturního dědictví. Gesta solidarity rezonovala všude. Je jasné, že umění válku nezastaví. Nicméně reakce uměleckého světa na ruskou invazi byla velmi povzbudivá. Mohli jsme si připomenout a vůbec uvědomit, jak velkou sílu má kultura a umění a jaká je jedna z jeho předních rolí. Umění, totiž slouží a vždy sloužilo, jako komunikační prostředek, jako doklad a komentář doby, zrcadlo společnosti. Právě proto je třeba mít před ním jistou vážnost a úctu, pečovat o něj, uchovávat jej, protože přijdeme-li o něj připravíme se o kus historie a tím i o kus sebe sama. Sběratelství se proto již na počátku stalo elementární součástí fungování nejen umělecké scény, ale kultury obecně. 

Na základě výzkumu jsme si mohli ověřit, že i když se o umění často mluví v kontextu investic, nejsou peníze nebo výdělek tou hlavní emocí, která je s uměním spjata. V momentě, kdy měli respondenti jedním slovem vyjádřit, co pro ně umění představuje, zmiňovali nejčastěji slova: krása, radost, potěšení, emoce, život, prožitek, koníček, vášeň či odpočinek. Emocionální hodnota a skutečnost, že se jim dané dílo líbí, je nejdůležitější motiv pro výběr díla pro všechny skupiny sběratelů, s výjimkou úplných začátečníků. V kontextu hodnocení finanční a investiční stránky nákupu umění lze z dat vyvodit, že pro dlouhodobé sběratele hraje emocionální hodnota díla vetší roli než čistě investiční a finanční aspekt. Naopak sběratelé s kratší sběratelskou historií více do výběru děl promítají právě finanční hledisko na úkor emocionální hodnoty a líbivosti. Nicméně 80% respondentů se shodlo, že umění se má sbírat srdcem a ne podle investiční hodnoty. A proto jakkoli může být umění skvělou investicí finančních prostředků, jedná se v první řadě o investici emoční.

Skupiny sběratelů se mnohdy liší právě v tom, jak silně vnímají nákup uměleckého díla kvůli ochraně úspor před inflací. Z dat plyne, že čím kratší dobu se sběratelé nákupům umění věnují, tím je tento motiv silnější. U sběratelů, kteří sbírají umění méně než jeden rok, je motiv ochrany před inflací nejsilnější a předčí dokonce i motiv líbivosti a emocionální hodnoty. Tento výsledek koresponduje s tím, jak se v posledních měsících před sběrem dat průzkumu J&T Banky a Artplus.cz vyhrotila inflační situace. Během nich inflace z nízkých hodnot před a během covidové epidemie rychle vystoupala ke dvojciferným hodnotám.

Data o aukčních prodejích uměleckých děl v Česku obsahují řadu příkladů, které ukazují, jak výrazně mohou umělecká díla v čase získat na hodnotě. U nejkvalitnějších děl se průměrné roční zhodnocení může pohybovat mezi 10-20 %. Během několika let se tak cena díla může zvednout na několikanásobek původní kupní ceny. Těchto příkladů si všímají i obecná média, zejména v souvislosti s aukčními rekordy. Je proto legitimní, pokud sběratelé vnímají i potencionální zhodnocení jimi vlastněných uměleckých děl.

V úvodu tohoto článku byly položeny dvě otázky. V závěru na ně můžeme s klidným svědomím odpovědět pozitivně. Při pohledu do minulosti, lze opravdu říci, že z dlouhodobého hlediska, je trh s kvalitním uměním mimořádně stabilním, a to i přes peripetie a propady nejrůznějšího druhu, hodnota kvalitních uměleckých děl je nejen zachována a uchráněna před inflací, ale v mnoha případech i příznivě zhodnocena.

Nesmíme ale zapomenout, že jakkoli může být umění skvělou investicí financí, mělo by se vždy, a především jednat o investici srdeční. 


Share: