



Olej na dřevěné desce, parketáž
19,5 x 22 cm
signatura nezjištěna
#20033681
Odborná expertiza dr. Jan Kříž, pravost potvrdila i PhDr. Olga Macková, CSc. zřejmě se jedná o pozdní dílo kolem roku 1760. Norbert Grund se narodil v Praze jako syn malostranského malíře Christiana Grunda, který byl domácím malířem hraběte Norberta Kolowrata-Liebštejnského. Po vyučení u otce se odebral do Vídně, kde maloval podle nizozemských mistrů. Potom navštívil Itálii a Německo, kde se seznámil s místním uměním. V Praze byl Grund v roce 1751, kdy se oženil, a kde byl přijat v roce 1753 do malostranského cechu jako mistr. Bydlel na Malé Straně, kde také roku 1767 zemřel. V práci Zátoka byly zjištěny vrstvy, ve kterých stoupá rozpuštění formy ve vzduchové a světelné náplni prostoru. Obrazy, zobrazující Římské zříceniny dokládají svou vratkostí konstruktivní i barevnou, že doba, kdy mohl Grund zamířit do oblasti umění rytmu širšího a pádnějšího, nenávratně minula. Více a více ho zajímá malířská interpretace vzduchového prostoru v krajinách nízkého horizontu s vysokým oblačným nebem, naplněných atmosférou. Tvary ztrácejí v tomto prosvětleném oparu svou hmotnost, místní barva je modulována ve shodě s rostoucí hustotou atmosféry do hloubky v něžných nuancích tónu základního, jiskřivý reflex světelný zdvíhá a upevňuje tvar pohlcovaný tímto vlahým prostorem pomocí ostrých barevných křivek. Tu dospívá Grund k umění čisté výtvarnosti a dopracovává se slohu a formy, která nabyla tehdy zásluhou Benátčanů významu vývojově aktuálního. Že se dopracoval N. Grund této výtvarné řeči v soumraku českého baroka v osamocení a vlastní silou, nebude tomuto malíři nikdy zapomenuto. A. Matějček