Těžištěm Morandiniho vizuálního stylu je skládání opakujících se jednoduchých forem, často jen černobílých, do složitých variací, stále překvapujících novými strukturami. O jeho ikonických „ne barvách“ (černé a bílé) sám pronesl: „… barvy, které vám umožní soustředit se více na formu než na povrchní estetiku.“
Ikonickými materiály pro Morandiniho jsou lesklé panely z akrylového skla nebo lakovaného dřeva.
Marcello Morandini se narodil 15. května 1940 v Mantově. Po studiích na prestižní Brera Academy v Miláně, začal pracovat jako průmyslový designér a grafik.
V roce 1965 bylo deset jeho děl vystaveno na samostatné výstavě v Janově, během které si otevřel vlastní designové studio ve Varese. V roce 1967 se zúčastnil výstav v Miláně, Frankfurtu, Kolíně nad Rýnem a na pozvání kritika Gilla Dorflese v São Paulu. Od té doby uspořádal řadu samostatných výstav po celém světě. Během Benátského bienále v roce 1968 mu byla přidělena celá místnost italského pavilonu.
Marcela Morandiniho předchází i jeho pedagogická činnost: V letech 1995-1997 vyučoval umění a design na Letní akademii v Salcburku. Byl rovněž hostujícím profesorem na École cantonale d'art de Lausanne (1997-2001); profesorem na Brera Academy v Miláně (2003).
Již od roku 1994 byl členem poroty Design Center v Essenu a roku 2004 jmenován Royal Designers for Industry pro keramické umění v Londýně (Royal Society of Arts (RSA)).
Jednoznačně se jedná o mimořádnou a svým přínosem velmi důležitou osobnost výtvarného umění 20. století.