Hermann Nitsch

Již během svého studia jej přitahovala mystika, náboženství a filozofie. Tato fascinace vystupňovala v 50. letech, kdy Nitsch uspořádal první akce – tzv. „Divadlo orgií a mysterií,“ později také zjednodušeně nazývané: „Aktionen.“ Jednalo se jak o rituální, tak i existenciální představení, kdy Nitsche reflektoval svůj pohled na lidstvo a bytí člověka.

„Přišel jsem na to, že všechna náboženství vycházejí z lidského nitra, z duchovna člověka, z našeho kolektivního nevědomí. Vnímám je jako majestátní a monumentální sny lidstva, a tak je reflektuji i ve své tvorbě. (…) Narodil jsem se ve Vídni v roce 1938 a vyrostl během druhé světové války. V letech 1943-1945 jsem jako dítě každý den zažíval nálety. Můj otec byl zabit v Rusku. Válka ze mě udělala kosmopolitu a odpůrce všech nacionalismů a veškeré politiky, ještě když jsem byl školák. Byl jsem nucen opustit gymnázium. Můj talent pro kresbu mi umožnil zapsat se na vysokou školu grafickou. Od realismu jsem přešel k abstraktní malbě. Také mě velmi zajímala poezie, próza, divadlo a klasická hudba. Mým cílem bylo vytvořit totální, absolutní umělecké dílo. Inspirován řeckou tragédií, Monteverdim, Richardem Wagnerem, Richardem Straussem, Claudem Debussym, Alexandrem Scriabinem, Wassily Kandinskym a Arnoldem Schoenbergem. Filozofie, náboženství, psychoanalýza, mystika – to vše mne fascinovalo a zajímalo.“

Nitscheho performance byly často spojeny s porážkami dobytka, symbolizujícími náboženské oběti a dále s tématem ukřižování. Základním atributem jeho vystoupení bylo naturalistické spojení těla a krve. Jeho akce byly de facto obřady (rituály), při nichž byla zabita zvířata, jejichž krev a vnitřnosti byly následně použity jako médium malby (na plátno nebo člověka). Tyto performance byly také doprovázeny hudbou a tancem. Tkaniny a látky, které Nitsche při svých vystoupení používal, byly mnohdy církevní sutany. Tato roucha a jiné látky představovaly pro umělce myšlenku obrazu, který po performanci zůstane.  Sám o své práci pronesl: „Chci, aby moje práce vyburcovaly publikum, účastníky mých představení. Chci je probudit pomocí smyslné intenzity a přivést je k pochopení jejich existence.“

Za své aktivity byl několikrát soudně stíhán, neboť jeho fokusem se stala tabuizovaná témata, jakými byly nahota, krvavé scény a další obscénnosti, které naprosto šokovali publikum. Lze říci, že dílo Hermanna Nitscheho originálním způsobem reflektovalo kulturu, pro kterou byla charakteristická jakási skrytá „fascinace násilím.“

V roce 2007 Nitsch otevřel muzeum Hermann Nitsch v rakouském Mistelbachu. V současné době žije a pracuje ve Vídni. Jeho umělecká díla jsou zařazena do významných sbírek, jako například Muzea moderního umění v New Yorku nebo Tate Gallery v Londýně.

Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších představitelů akčního umění 20. století.