

Olej, písek, plátno
65 x 100 cm
sign. na rubu na etiketě B. Kopecký 1961
#20032008
Malíř Bohdan Kopecký o svém stěžejním obraze Země otevřená píše: “Tam kde kvetla třešňová alej, se nalézá vytěžený provrchový důl (oprám) a to přímo uprostřed osady Hamr. Proplástky uhlí v opuštěném oprámu zvolna prohořívají a nekončící ohně a dýmy vytváří svědectví devastace krajiny. Na neobvykle malém úseku vznikají témata pro malíře i pro J.Sudka, který v Hamru delší dobu u mne přebýval“. B. Kopecký patří k významným českým malířům druhé poloviny 20. století. Z výtvarného pohledu je malířem přinejmenším svérázným a nesnadno zařaditelným. Zjednodušeně lze řici, že jeho cesta vede od expresivního realismu ke strukturální abstrakci, která je ale vždy zákonitě vystavěna na reálných základech. Mimořádný talent a nadšení pro malování ho logicky přivedly ke studiu na Akademi výtvarných umění v Praze do krajinářské školy profesora Otakara Nejedlého. Po absolutoriu byl v r. 1950 povolán na vojnu k útvaru PTP. Sloužil jako horník, převážně na Mostecku. Pozoroval a podrobněji vnímal šedou a nehostinnou mosteckou krajinu, začal ji kreslit a malovat. Přátelil se s fotografem Josefem Sudkem. V roce 1957 se v Galerii mladých v Praze uskutečnila jeho první velká samostatná výstava. NG Praha z ní zakoupila obraz Cesta do Záluží. Na konci 50. a v průběhu 60. let absolvoval desítky samostatných a společných výstav u nás i v zahraničí a získal řadu významných ocenění. V moderní české krajinomalbě vznikal nový fenomén „Mostecko Bohdana Kopeckého“.V období normalizace neměl Bohdan Kopecký možnost svá díla veřejně vystavovat a prodávat. Přestěhoval se zpět do Litomyšle.. Po roce 1989 začal znovu vystavovat (1991, Vigadó Galérie, Budapešť ,1992 Galerie moderního umění v Hradci Králové, 1993, Roden, Holandsko). Vrcholem Kopeckého výstavní činnosti 90. let byla jeho celoživotní výstava v roce 1998 ve Státní galerii výtvarného umění v Náchodě, v témže roce mu bylo uděleno Čestné občanství města Litvínova.V lednu 2006 uskutečnil svou retrospektivu ve výstavní síni Mánes v Praze. Po r.1989 zatoužil rovněž zblízka poznat stále aktivní sopečnou krajinu, která mu evokovala strohé a dramatické Mostecko a představovala pro něho potřebný nový silný tvůrčí podnět. Nejprve v r. 1991 navštívil ostrov Lanzarotte, v letech 1994, 1997 a 2003 opakovaně Havajské ostrovy. Maloval tu lávová pole a přátelil se s americkým sochařem Leimanou Peltonem.