Antonie Brandeisová

Antonie Brandeisová se narodila v obci Miskovice u Kutné Hory, po smrti otce se však její matka znovu provdala, tentokrát do Benátek, kde Brandeisová roku 1867 nastoupila na tamní Akademii krásných umění. Stala se tak první ženou, která zde začala studovat. Její jméno se opakovaně objevovalo mezi oceňovanými studenty v periodiku publikovaném benátskou Akademií.

Již před odchodem do Benátek navštěvovala Brandeisová hodiny u malíře historických námětů Karla Javůrka v Uměleckém ateliéru v Praze. 

Po ukončení studia žila nadále v Benátkách, roku 1897 se provdala za rytíře a důstojníka italského jezdectva Antonia Zamboniho.

Svá díla vystavovala na společných výstavách Krasoumné jednoty v Praze, zúčastnila se mezinárodní výstavy v Melbourne (1880), Mezinárodní výstavy akvarelů v Římě (1906) a svá díla prezentovala i ve Společnosti krásných umění ve Florencii mezi 1907 a 1908. Po roce 1906 posílala většinu svých obrazů k prodeji do Londýna. Po smrti manžela roku 1909, žila ve Florencii. Podle poslední vůle ze dne 1. ledna 1922 odkázala své dědictví tamnímu sirotčinci. Většina obrazů Brandeisové byla poté prodána na veřejné aukci roku 1926. Čtyři své obrazy odkázala Moderní galerii v paláci Pitti. 

I po roce 2000 patří jméno Antonie Brandeisové mezi žádané umělce.