3Andrej Bělocvětov

1923 – 1997

Apokalypsa na Martiniku

Andrej Bělocvětov měl mimořádně hluboký vztah k hudbě. Každý týden chodil poslouchat hudbu na Sudkovy úterky a byl pravidelným a vášnivým návštěvníkem koncertů Pražského jara. Měl například velice rád Bartókův Koncert pro orchestr a říkal, že je to surrealistická hudba, že při ní vidí ty Dalího pláně se snovými figurami. Kromě toho měl schopnost synestézie – při hudbě si vybavoval barvy. Bělocvětov spoléhá víc na malbu než na konstruování, některé obrazy jdou od expresionistické stylizace k živé a vlastní formaci hmoty a prostoru. V souhrnu svých nejlepších prací objevuje se tak malíř jako jeden z nejpozoruhodnějších mezi novými jmény.