2Jan Kupecký

1667 – 1740

Autoportrét

Po dvacetiletém pobytu v Itálii se Kupecký v roce 1707 usadil ve Vídni a našel tu podmínky pro rozvoj svého portrétního umění, tzv. vídeňské období 1707–1723. Přiklonil se zde k francouzské reprezentativní podobizně a zdůrazňoval ve svých obrazech barevnou rozmanitost, hladký přednes i dekorativní okázalost, aniž přitom zapřel svůj smysl pro míru a bytostnou věcnost. Tyto vlastnosti najdeme v jeho vynikajícím Autoportrétu (rok 1711, NG Praha), v mistrně komponované a jemně malířsky vyvážené Podobizně malíře K. Bruniho (rok 1709, NG Praha) či v mistrovském díle z doby kolem roku 1730 Podobizně Michaela Kreisingera ve stáří (NG Praha). Široký vliv Kupeckého obrazů na portrétní malbu 18. století a ohlas jeho tvorby v soudobé grafice naznačují jak významné postavení Kupecký zaujímal ve středoevropské malbě. Zůstal českému umění velmi blízký a nezpřetrhal s ním kontakty. Jeho charakteristické výtvarné sklony jsou v podstatě téhož původu jako ty, které vtiskly českému baroku jeho osobitý ráz.