28Willi Nowak

1886 – 1977

Back from trip

Rok 1928, kdy se Nowak natrvalo vrátil do vlasti, je shodou okolností vývojovým mezníkem v českém moderním malířství. Končí doba programů a manifestů a nastává doba diskusí a uvolnění malířského výrazu. Je v tom možno vycítit reakci na předchozí období, kdy většina pokrokových malířů důsledně podřizovala své smyslové a koloristické sklony přísným devízám nadosobních programů. Nyní tato zábrana zaniká, dosud potlačované sklony k barevně bohatému přednesu v malbě se uvolňují, palety vybuchují ohňostrojem barev. Nowakova malba vplynula do tohoto proudu jaksi samozřejmě a nepozorovaně, ztotožnila se s ním. Sledoval však svou vlastní cestu, českými proudy dvacátých let nebyl a ani nemohl být ovlivněn. A také jeho tvorbu z konce let dvacátých a z let třicátých nelze označit za fauvistickou anebo blízkou fauvismu a to především proto, že z jejího metodologického základu nikdy nezmizí a ni v něm neochabuje prvek rozvahy, intelektuálního zkoumání formových a kompozičních zákonitostí. Monografie Václav Formánek - Vilém Nowak, vydal Odeon, Praha 1978 V roce 1928 je Vilém Nowak povolán do Prahy za profesora na Akademii výtvarných umění. V jeho tvorbě se otevírá nová a šťastná kapitola, vyznačující se syntézou zářivé a lyrické barevnosti, vynalézavé kompoziční skladby, i pevné rukopisné tranktace. Umělcovy obrazy charakterizuje uměřená rovnováha smyslového okouzlení, intelektuální plnosti a citového vznětu. Výtvarné Hlinecko 1976, národní umělec Vilém Nowak, výstava k 90. narozeninám, Hlinsko 1976. Katalog připravil Václav Formánek, úvod Jiří Kotalík.