Tomáš Bím

Oba výtvarníci měli mimořádný talent ve schopnosti objevovat poezii periferních zákoutí, neokázalých zátiší a věcí zdánlivě zcela všedních. Bímovi také nelze odepřít jeho okouzlení malířem civilizačních témat plných melancholie a pocitu osamění – Edwarda Hoppera.

Na grafickou školu se nedostal, a tak se vyučil knihtiskařem na Odborném polygrafickém učilišti Středočeských tiskáren v Praze. V letech 1984-1985 studoval soukromě v Osnabrück v Německu a později studijně pobýval také v Anglii, Francii, Holandsku, Thajsku a USA.

Začínal jako vyučený knihtiskař na Odborném polygrafickém učilišti Středočeských tiskáren v Praze, poté se od roku 1971 věnoval volné grafice a malířství, pracoval v Supraphonu, živil se užitou grafikou při tvorbě plakátů, reklam a poutačů na sportovních stadionech. S osobou Tomáše Bíma, se neodmyslitelně pojí tematika tenisových kurtů. Podobně jako s Lhotákem i tematika balónů a vzducholodí. Tenis byl Bímovým tématem ještě dávno předtím, než začal malovat. 

Drobná až minuciózní kresba Tomáše Bíma byla charakteristickým základem jeho děl až do 80. let, v druhé polovině se však jeho rukopis začínal uvolňovat, barva se projasnila a kresba postupně radikalizovala.

„Tomáš Bím se věnuje malbě, ilustraci a grafice. Jedno u něj podmiňuje druhé. Jeho tvorba dohromady tvoří tematický svět a Bímovým litografiím nechybí nikdy nápad, jemný humor a upřímnost lidského vyznání… Jeho pozornost zaujaly tenisové kurty, plovárny, okraje městské civilizace, automobilové dráhy, golfová hřiště… člověk jako by z Bímovy grafiky před chvílí odešel a zanechal tu svoje věci jako doklad přítomnosti…“ Petr Kováč / 1988