Jaroslava Pešicová

Jaroslava Pešicová - malířka rozměrných kompozic, umělkyně nesmírně vitálního talentu, patří k nejvýznamnějším tvůrčím osobnostem druhé poloviny 20. století, zakládajícím nové pojetí figurálního obrazu. 

Jaroslava Pešicová byla obdařena hlubokým zaujetím pro otázky lidského bytí, neobyčejnou invencí a ojedinělou pracovitostí. Potvrzuje to samotný rozsah a bohatost její tvorby, zahrnující nejen olejomalbu, kresbu, grafiku, ale i originálně koncipovaná malovaná zrcadla a v neposlední řadě tapiserie.

Po úspěšném zakončení studií na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze (obor ilustrace, prof. K. Müller) byl ateliér monumentální malby V. Sychry na Akademii výtvarných umění pro Pešicovou jasnou volbou. Mnohé od profesora získané poznatky se pro její další tvůrčí život staly nepostradatelné. Jedním z nich byl například důraz na „razantní“ a poutavou obrazovou kompozici, která diváka zaujme na první pohled a otevře mu cestu k odhalování skrytých významů.

Ve svých dílech autorka vytvořila subjektivní mytologii doby, aranžovanou do fantaskních scén rafinovaně rozehraných příběhů. 

Jako výrazná tvůrčí individualita se zásadním způsobem podílela na znovuvzkříšení monumentální figurální malby.

Lidská postava se pro Jaroslavu Pešicovou stala ústředním námětem, součástí dějství přebohatého „divadla světa“ (theatrum mundi), v němž prostupuje minulost s přítomností, mládí se stářím, náhodnost se zákonitostí a grimasa s líbezným úsměvem.