Blog
Share:

DAISY MRÁZKOVÁ (1923-2016)

11/8/2021

„Abstrakce se do mých obrazů vloudila kolem roku 1966. Odměňovala se štědře, protože vyjadřuje i věci, co vidět nejsou.“ Daisy Mrázková

Dcera anglické emigrantky, pojmenovaná podle sedmikrásek, se na českou i světovou uměleckou scénu zapsala především jako ilustrátorka a spisovatelka dětských knih, které se staly nesmírně populárními nejen v evropském prostředí, ale například i v Japonsku. Zajímavostí je, že Daisy jako jedna z prvních kreslířek u nás používala japonské štětce, které jí darem věnovala japonská překladatelka jejich dětských knih.

Již od dětství Daisy prohlašovala, že bude malířkou. Všechny běžné činnosti jako nakupování, hraní, procházky apod. si zapisovala malováním a kresbou do papírových bloků, což z dnešního pohledu může osvětlit její vášeň pro naraci a ilustraci. Pozoruhodné také je, že od malička měla Daisy synestézii, neboli barevné vnímání písmen. Velice jí udivovalo, jak je v tomto typu vnímání osamocena. 

Na pražské Umělecko-průmyslové škole se seznámila se svým spolužákem a budoucím manželem Jiřím Mrázkem. V protektorátu roku 1944 byla škola uzavřena. Po skončení války se pár mohl na UMPRU opět vrátit, nicméně ve studiu pokračoval pouze Jiří (v ateliéru prof. Václava Kaplického). Daisy se kvůli rodičovským povinnostem v péči o tři děti již do školy nevrátila. 

Do obecného povědomí vstoupila ve druhé polovině padesátých let a to především portrétní tvorbou svých přátel a rodiny. Portrétovala zejména ženy. Partnerku Jindřicha Chalupeckého Jiřinu Haukovou, spolužačku manžela (Jiřího Mrázka) Adrienu Šimotovou, ad. Její portréty vždy nesly smysl pro lehkou nadsázku a velký cit v pojetí barevné hmoty. Následně autorka cítila potřebu být s plátnem sama, bez modelu. Začala tedy malovat pomyslné fantaskní krajiny, na kterých zpočátku ještě přetrvávaly motivy lidských hlav, ale ty se postupem času vytrácely. Tvorba Mrázkové z šedesátých let je tak typická přechodnou fází mezi figurou a krajinou, dochází k symbióze člověka a přírody. Až Nakonec zůstaly jen imaginární krajiny, téma lidské tváře se z nich plně vytratilo. Velmi důležitá je pro celou tvorbu Daisy barevnost. Odkrývala tajemství "sousedství barev" vzájemně se násobících a rozsvěcujících nové činitele.

Většinou Daisy pracovala s olejovými barvami. Později však začala na základě silné alergie na terpentýn pracovat s temperami a vodou ředitelnými barvami. Typickými se pro ni staly kresby pastelkami a malba akvarelem. Díky práci s temperou vznikaly mlhavé, nepříliš kontrastní obrazy, náhodně se podobající krajině. Spíše by se daly charakterizovat jako krajiny duše. Vypovídaly o autorčině vlastní realitě, která je pro ni důležitější než realita viděná. Konečná podoba díla nebyla nikdy jistá. Proces vzniku svých prací přirovnává k vlnícímu se moři, u kterého ona sama neví, kam ji zanese. Svou tvorbu také charakterizovala jako „lovení šťastných náhod“.


Díla Daisy Mrázkové v internetové aukci:

Share: