1932
olej, papír, karton
v 79 ✕ š 55 cmSignatura slovně: PD Hudeček 32, na rubu Fr. Hudeček / 1932
Vystavováno: František Hudeček, Výběr z díla 1931–1979, Oblastní galerie Vysočiny Jihlava, červen 1979, Galerie umění Karlovy Vary, srpen 1979, č. 18, František G... více Vystavováno: František Hudeček, Výběr z díla 1931–1979, Oblastní galerie Vysočiny Jihlava, červen 1979, Galerie umění Karlovy Vary, srpen 1979, č. 18, František Gross – František Hudeček, Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna, Praha, 15. 2. – 4. 6. 2006
Reprodukováno: Jiří Machalický, Martin Zeman, František, Hudeček, Galerie Moderna, Praha, 2011, č. 14. s. 38, František Hudeček, Výběr z díla 1931–1979, Oblastní ... více Reprodukováno: Jiří Machalický, Martin Zeman, František, Hudeček, Galerie Moderna, Praha, 2011, č. 14. s. 38, František Hudeček, Výběr z díla 1931–1979, Oblastní galerie Vysočiny Jihlava, červen 1979, Galerie umění Karlovy Vary, srpen 1979, č. kat. 5, Umění, roč. 33, č. 3, 1985, s. 256, Pozvánka na zahájení výstavy František Gross – František Hudeček, Galerie hlavního města Prahy, 15. 2. – 4. 6. 2006, Prospekt k výstavě František Gross – František Hudeček, Galerie hlavního města Prahy, 15. 2. – 4. 6. 2006, plakát k výstavě František Gross – František Hudeček, Galerie hlavního města Prahy, 15. 2. – 4. 6. 2006, Co, kdy v Praze – březen, s. 183, duben, s. 116, květen, s. 115, červen, s. 124, 2006, Přehled kulturních pořadů v Praze 03/2006, s. 9, Týdeník Rozhlas, č. 18/2006, 24. 4. 2006, s. 4, Lidové noviny, 15. 2. 2006, s. 22, ELLE, duben 2006, s. 57.
odborná expertiza PhDr. Rea Michalová, Ph.D.
Posuzovaný obraz „Sekáč (Žnec)“ je autentickým, špičkovým, sběratelsky raritním surrealistickým dílem Františka Hudečka. Bylo trefně napsáno, že umělecká individualita Františka Hudečka: „Je krystalická, fasetovaná do různosklonného projevu, vládne jí geometrie, má vnitřní magické světlo jako démant noci“ (E. Petrová).
Z hlediska vývoje své tvorby považoval František Hudeček za klíčový rok 1931. Tehdy zažil „okamžik osvícení“, kdy se mu náhle, v „nevýslovné vteřině koncentrace“ při cestě z procházky letenským sadem, realita „proměnila“ (F. Hudeček). Chvíle prozření vidět jiný svět ukázala začínajícímu malíři novou cestu, založenou na vlastní vizi. Tento impulz v něm otevřel netušené zdroje tvůrčí energie vázané na polovědomé stavy snu a halucinace. Opouští studia a sází na samostatné hledání vlastní umělecké cesty. Jeho nástup na výtvarnou scénu přitom korespondoval s vyvrcholením poeticko-surrealistické orientace pozdního Devětsilu na slavné mezinárodní výstavě Poesie 1932. Hudeček sám přitom o účast na této výstavě usiloval, ale nebyl vybrán komisí, která upřednostnila generačně starší autory.
Zachovaná Hudečkova díla z let 1931–1932, k nimž patří i posuzovaný obraz „Sekáč (Žnec)“, dokládají, jak překvapivé osobitosti svými ranými pracemi dosáhl. Hudeček dokázal vytěžit ze surrealismu výsledky velmi původní. Měl blízko k duchu dada – fantomatické a obsedantní motivy jeho děl obsahují i notu absurdity a grotesknosti.
Posuzovaný obraz „Sekáč (Žnec)“ je, stejně jako např. „Laokoon“ ze stejného roku ze sbírek GASK, nesmírně sugestivní imaginativní kompozicí, v níž je tradiční ikonografické téma přetransformováno do fantazijního spletence tvarů a změněno tak v nový, významově složitý biomorfní útvar.
Olga Uhrová v časopise „Umění“ (roč. 33, č. 3, 1985) upozornila na to, že tento obraz mohl namalovat pouze Čech, „přesněji, mluvčí takového jazyka, v němž je homonymií dána souvislost mezi lidským ramenem a věšákem na šaty“. Dílo je tak velmi promyšleně založeno na transpozici obsahu na základě jazykové souvislosti, je „projevem intelektualizace v Hudečkově tvorbě“ (O. Uhrová).
Posuzovaný obraz „Sekáč (Žnec)“ lze po právu považovat za velmi reprezentativní začátek Hudečkova uměleckého novátorství. Dokázal jím na svých výstavách udivovat více jak půlstoletí.
Načítám aktuální verzi stránky.
