1921–1977
Robert Piesen patří k jménům absolutní špičky umělců, kteří na scénu nastoupili v době „temna“ 50. let 20. století. Osou jeho tvorby se stalo pronikání k duchovním kořenům lidské existence. Dvě hlavní linie jeho raného díla, krajinná a figurální, se následně prolnuly v pracích informálních. Piesen byl jedním ze spoluzakladatelů výtvarné skupiny Máj 57, jež se stala spolu s výstavami Konfrontace I a II (1960), sdružujícími několik mladších výtvarníků, symbolem boje za svobodu a necenzurovanou tvorbu.
Robert Piesen se narodil roku 1921 v Jindřichově Hradci. Jeho dětství bylo těžké, vyrůstal bez matky. Otec pocházel ze židovské rodiny, která přišla do Čech údajně ze Španělska v 19. století. V letech 1936-1940 studoval Robert Piesen na Škole uměleckých řemesel v Brně u prof. Františka Václava Süssera. Během nacistické okupace se snažil uniknout deportaci do koncentračního tábora. Podařilo se mu získat falešné dokumenty a v roce 1942 se dostává jako totálně nasazený do Berlína, kde pracoval v nakladatelství Deutscher Verlag. Musel se také podílet na odklízení trosek po náletech. Tyto zážitky ho hluboce poznamenaly, nikdy však o svých válečných traumatech nemluvil.
V 50. letech dospěl ke svému osobitému výrazu, maloval krajiny, do nichž projektoval své biblické představy, v menší míře figurální kompozice, ovlivněné picassovým (neo)klasicismem. Svou první samostatnou výstavu měl v roce 1957 v Galerii mladých v Praze. Tehdy se také zúčastnil kolektivní výstavy skupiny Máj 57v Obecním domě. Postupná redukce detailu ho vedla k vytváření znakových krajin – znaky mají zvláštní plošnou stylizaci a blíží se formálně k aktuálnímu „stylu Brusel“, který se prosadil na světové výstavě (Expo 58 Brusel).
K abstraktní tvorbě Piesen dospívá v letech 1959-1960. V roce 1961 vznikají první díla s názvem „Prostor inexistence“ a „Gehinnom“. Obrazy typické zvláštní strukturální technikou nanášení barev a hmot, inspirované židovskou tradicí, ohlašují počátek dlouholeté tvorby, která se pro Piesenovu stala tou nejcharakterističtější. Tyto autorovy nejslavnější cykly („Prostor inexistence“ a „Gehinnom“) nesou duchovní obsah, který ukazuje na cestu z místa bolesti do míst nekonečného prostoru, kde pozemské stavy jako trauma a utrpení již nemají místo. Piesen své práce vnímal existenciálně, zrcadlil v nich jak svůj vlastní osud, tak úděl židovského národa.
V roce 1964 se zúčastnil legendární Výstavy D v Nové síni v Praze, společně s M. Medkem, J. Koblasou, K. Neprašem, A. Veselým a dalšími. Jeho samostatná výstava, připravovaná v témže roce Středočeskou galerií na zámku v Nelahozevsi, již nebyla povolena. V lednu roku 1965 odjíždí do Curychu, aby se tam zúčastnil mezinárodní výstavy v Galerii Bürdecke. Spolu se svou družkou, malířkou Pavlou Mautnerovou se už do Československa nevrací. Žijí nejprve ve Vídni a posléze v Izraeli v uměleckém kibucu Ein Hod, nedaleko Haify. Robert Piesen umírá roku 1977 náhle na srdeční infarkt, několik dní před zahájením své výstavy v Armon Gallery v Jeruzalémě.
41
117 %
662 500 Kč
1 100 000 Kč
kombinovaná technika, olej, plátno
v 93 ✕ š 73 cm
Signatura: na rubu na blilndrámu Piesen 1959
1957-1958
tempera, kvaš, karton
33,5 x 48 cm (výřez)
Signatura: na rubu pod dedikací Robert Piesen 1958
1966
laky, email, olej, dřevěná deska
83 x 65 cm
Signatura: na rubu Robert Piesen 66
1954/1956
olej, plátno
45 x 60 cm
Signatura: nezjištěna
1959
olej, plátno
93 x 73 cm
Signatura: nezjištěna
1974
emailová barva, olej, bronz, plátno
70 x 60 cm
Signatura: na rubu Robert Piesen 1974
50. léta 20. stol.
akvarel, karton
33 x 46,5 cm
Signatura: nezjištěna
kresba uhlam
24 x 31 cm
Signatura: LD R. Piesen
kresba uhlem
24 x 31 cm
Signatura: LD R. Piesen
1954
kvaš, karton
42 x 32 cm
Signatura: Robert Piesen 54
kresba uhlem
24 x 32 cm
Signatura: R. Piesen