Ceny umění
Sdílet:

Jan Merta

1952

Získejte upozornění na nově dražená díla

Jan Merta patří k nejvýznamnějším českým malířům umělecké generace, která na výtvarnou scénu nastoupila v 80. letech 20. století. Se svými kolegy, ke kterým patřili například Petr Nikl, Antonín Střížek, Jiří David nebo Tomáš Císařovský, poznali tehdy ilegální díla podzemních ateliérů Stanislava Kolíbala, Adrieny Šimotové, Václava Boštíka či Čestmíra Kafky.

Pozice malíře Jana Merty v kontextu českého umění je zřetelná, svým způsobem výjimečná, ale také netypická. Respekt napříč generacemi, má svůj původ v kvalitě Mertova malířského rukopisu. Dále v plynulosti a přesvědčivosti jeho umělecké cesty a s ní spojenými někdy i velmi překvapivými náměty jeho prací. Není pochyb o tom, že Jan Merta je zřejmě nejhodnotnějším autorem současné střední generace. Do povědomí veřejnosti se však dostal poměrně pozdě, až v jeho padesáti letech. Prorazil výstavami ve Vídni (2004), v Berlíně (2003, 2016) a v Mnichově (2004).

V českém prostředí nastupuje Merta v 80. a 90. letech, v poměrně politicky uvolněné dekádě, jedná se rovněž o nástup divoké postmoderní generace. 

Jan Merta sám tvrdí, že jeho malířský projev dostal autentický směr v polovině 80. let, kdy studoval na Akademii výtvarných umění a zažil první kontroverze s profesorským sborem. Jeho osobitost můžeme chápat různými způsoby: jako pocit, expresi, osobní ikonografii či symboliku, myšlenkové obsahy apod. V případě první etapy Mertova díla je asi na místě zaměřit pozornost na otázku symbolů a hledat zde klíč k jeho vyjádření. 

Jistý průlom na české scéně však znamenalo pro Mertu až jeho zařazení na přelomovou a jistým způsobem bilanční výstavu „Popis jednoho zápasu“ z roku 1989. 

Dílo Jana Merty lze charakterizovat touhou po stavebné jednoduchosti a čistotě, dále po abstrahované, symbolické barevnosti, rovněž po úsilí o strukturální prohloubení plochy, které vytváří křehká tužková podkresba, zdůrazňující magickou světelnost kompozicí. 

Jeho práce jsou často dvoubarevné, tvořené dvěma prvky – pozadím a geometrickým znakem, symbolem předmětu. Vjemy z přírody, vedou k pojetí obrazu jako filozofického celku, odrážejícího jednotu bytí a myšlení.

Mertova plátna mají svou vlastní řeč, která je někdy věcná a jindy metaforická a dokáže být zrovna tak jednoznačná a jasná, jako i mnohoznačná a zastřená. Vnitřní hlas Mertových obrazů je ale přesto ucelený a za jeho nejdůležitější znaky lze považovat vertikální linie a schopnost komponovat z fragmentů celek, a celek naopak pojímat jen jako významotvorný fragment.  

„Tradiční malba zatím nevyčerpala svůj potenciál, a pokud člověk zůstane člověkem, asi ho nikdy nevyčerpá. Klasická malba mě trvale oslovuje prostě tím, čím je. Ať je to Altamira nebo nejžhavější současnost. (…) Moje názory na umění jsou na jedné straně velmi stabilní a konzervativní, na druhé straně mi většina současného umění, které jsem měl možnost poznat, připadá až příliš krotká, málo radikální. Současně ovšem vnímám jeho hraniční možnosti. Totiž kam ještě může umění jít a zůstat přitom uměním, a kam už nemůže, nebo dokonce nesmí, kdy uměním přestává být. (…) 

Proces malování je vznikání a zanikání. Někdo říká, že mu jde o ten průběh, o to vznikání a nezajímá ho výsledek. Mě zajímá obojí. Výsledek zároveň prozradí něco o procesu vzniku a dál potom nějakou dobu působí. Proces si nevymýšlím, děje se sám od sebe. Je krajně překvapivý a současně samozřejmý. Malování obrazu ovlivňují různé okolnosti. Záleží například na tom, jak jsou umělec a později vnímatel naladěni. 

Při práci je pro mne velmi důležitý pocit volnosti a jisté nevázanosti. Když to okolnosti dovolí, maluji nejraději nahý. Takoví jsme se přeci narodili. (…)  

Dobrý obraz je skutečně živý organismus (…) V mých obrazech je například vedle občasné melancholie i jímavost, připouštím, že můžou být romantické, rozhodně však ne lyrické. Drze prohlašuji, že mé malby jsou sebevědomé a v posední době nekompromisní. Mluví. A když ne, tak alespoň brblají. Když se dostanou ven z ateliéru, vždy mě překvapí. Jsou pak jako živé bytosti.“   


Celkem děl

44

Průměrný nárůst ceny oprotivyvolávací

120 %

Průměrná dosažená cena vsálovéaukci(2022)

675 000

Průměrná dosažená cena vinternetovéaukci(2022)

4 201

Aukční rekord

1 300 000

Chcete ocenit nebo prodat dílo tohoto autora?


Statistiky

Finanční objemy podle let

Počty prodaných a neprodaných v letech

Podíl kategorií



Související kategorie